Zahlavi

Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy

11. 12. 2023

Válka na Ukrajině, brutální terorismus Hamásu a odvetné bombardování Gazy… Aktuální tragické události rámovaly čtyřdenní mezinárodní konferenci o výzkumu holokaustu, která se konala v listopadu 2023 v Praze. Kvůli situaci se dlouho plánované akce Lessons and Legacies nemohli zúčastnit badatelé z Izraele. Konference měla podtitul Mosty mezi obory, historiemi a kulturami a jejím cílem bylo nabídnout mezioborovou perspektivu a zdůraznit souvislosti výzkumu holokaustu v multietnickém kontextu střední a východní Evropy. Za českou stranu ji organizovaly Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a Masarykův ústav a Archiv AV ČR.

Mezioborový přístup byl patrný napříč celým programem. „Příkladem mostu přes hranice disciplín jsou prostorová studia, která se zaměřují na místa, v nichž se odehrávalo pronásledování a genocida Židů a Romů. Na konferenci jsme hovořili také třeba o inspiraci environmentálními studiemi nebo sociologií,“ uvádí Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, který patřil spolu s Hanou Kubátovou z Fakulty sociálních věd UK mezi hlavní organizátory.

Přínos pohledu ze střední Evropy
Konference Lessons and Legacies se od osmdesátých let 20. století koná zejména ve Spojených státech a Kanadě. V Evropě se událost odehrála teprve podruhé v historii a v některé ze zemí bývalého socialistického bloku dokonce úplně poprvé. Zahraniční odborníci tak měli možnost nahlédnout do specifického prostředí, se kterým posluchače seznámil americký historik a odborník na dějiny holokaustu v českých zemích Benjamin Frommer ve své veřejné přednášce v Karolinu.

Benjamin Frommer
Americký historik Benjamin Frommer z Northwestern University proslovil v úterý 7. listopadu 2023 veřejnou přednášku v Karolinu.

„Na základě úplně nového pramenného výzkumu ukázal dynamiku, v níž se rámec vytvořený nacistickou okupační správou, protižidovské kampaně českých fašistů a postup protektorátních úřadů vzájemně doplňovaly a soupeřily v segregaci Židů, při vytváření takzvaného ghetta bez zdí,” přiblížil Michal Frankl.

Uprchlíci na Surinamu a židovské děti v Íránu
Na konferenci zaznělo i několik inovativních příspěvků rozšiřujících výzkum holokaustu tematicky a geograficky. Celý jeden panel se například věnoval událostem v bývalých evropských koloniích – v nizozemském Surinamu, francouzském Alžírsku nebo v jihoafrické židovské komunitě.

Málo známý příběh odvyprávěla v panelu věnovaném židovským dětem odloučeným od rodin izraelsko-americká výzkumnice a spisovatelka Mikhal Dekelová, autorka knihy Teheránské děti. Stovky tisíc židovských dětí z Polska (včetně autorčina otce) přežily holokaust v zemích střední Asie – v uprchlických táborech v Uzbekistánu, Kazachstánu, ale také v Íránu a Indii. Autorka prohledala archivy, navštívila všechna jmenovaná místa a kousek po kousku sestavila příběh, který upadl vlivem poválečného rozdělení světa do téměř úplného zapomnění.

konference Karolinum
Posluchači veřejné přednášky Benjamina Frommera v pražském Karolinu

Osobní mikropříběhy
Stejně jako Mikhal Dekelová mají osobní vícegenerační zkušenost s holokaustem i jiní badatelé a badatelky v této oblasti. O bolestném osudu svého otce Heiniho Halberstama, který přežil holokaust jako jedno z dětí v takzvaném kindertransportu (Spojené království těsně před válkou přijalo téměř 10 000 převážně židovských dětí z Německa, Rakouska, Československa a Polska), vyprávěl na konferenci Jack Halberstam.

Poukázal přitom na to, že děti z těchto záchranných akcí často trpěly velkými depresemi a v dospělosti uzavřely svá tajemství do neprostupné slupky. Velmi těžce nesly odloučení od svých rodičů. Často musely odjet bez rozloučení, aniž by jim rodiče stihli nebo mohli vysvětlit, že už se třeba neuvidí. Některé děti jako právě otec Jacka Halberstama to měly rodičům za zlé. Dokud jeho maminka žila, posílala mu z Československa spoustu dlouhých dopisů v češtině, Heini je četl méně a méně a odpovídal jen sporadicky. Nakonec v sobě bolest uzavřel a soustředil se plně na studium matematiky, stal se z něj uznávaný teoretik čísel, který žil ve svém vlastním světě.

konference_panel
Konference se konala v hotelu Pyramida v různých sálech, v každém z nich se odborníci věnovali jinému podtématu.

„Je zajímavé sledovat, jak výzkum zdola přináší nové poznatky. Ať už jde o dokumenty z lokálních archivů, dosud nevyužitou korespondenci nebo svědectví přeživších a jejich potomků. Mikrohistorické přístupy do centra zkoumání staví historické aktéry, jejichž hlasy dosud nebyly slyšet,“ dodává Michal Frankl.

Konferenci společně uspořádaly Fakulta sociálních věd UK a Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Zahraničními partnery byly Holocaust Educational Foundation (Nadační fond obětem holokaustu) při Northwestern University v USA a Institut für Zeitgeschichte (Ústav pro soudobé dějiny) v Mnichově. Finančně i organizačně konferenci podporuje německá Bundeszentrale für politische Bildung (Spolková centrála pro politické vzdělávání).

Michal Frankl
Jeden z hlavních organizátorů Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR

Akci dále podpořily videoarchiv Fortunoff Video Archive for Holocaust Testimony, Nadační fond obětem holokaustu a český uzel Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu. Odkaz na celý program naleznete zde ve formátu pdf.

Hlavním tématem příštího ročníku konference Lessons and Legacies, která se plánuje na listopad 2024 na Jihokalifornské univerzitě v USA, budou „jazyky holokaustu“.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Matyáš Vejdělek, Univerzita Karlova

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce