Předsedkyně Akademie věd se zúčastnila oslav sametové revoluce
17. 11. 2018
Před devětadvaceti lety skončila komunistická diktatura. Mezinárodní den studenstva a boje studentů za svobodu si připomněla i Akademie věd ČR. Její předsedkyně Eva Zažímalová nejprve na zámku v Lužanech předala ocenění Josefa Hlávky a 17. listopadu se zúčastnila pietní akce u Hlávkových kolejí.
„Výročí roku 1939 a 1989 připomínají důležitou roli studentů a vzdělání ve společnosti. Jsou pro nás také trvalým mementem, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmé a je potřeba za ně bojovat,“ řekla předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, která u Hlávkových kolejí položila věnec k pamětní desce Jana Opletala. Tohoto studenta lékařství nacisté postřelili 28. října 1939 během demonstrace a jeho pohřeb se o dva týdny později stal velkou protinacistickou manifestací a záminkou k perzekucím studentů.
Pietní akce u Hlávkových kolejí, zleva: předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, senátor Jiří Drahoš a bývalý předseda Senátu Milan Štěch
Pamětníci i senátoři
Pietní akci každoročně pořádá ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která je nejdéle fungující nadací na českém území. Slavnostní program, jehož součástí byl i koncert, moderoval předseda nadace Václav Pavlíček a zúčastnila se ho řada osobností, mimo jiné také bývalý předseda Senátu Milan Štěch, bývalý předseda AV ČR Jiří Drahoš, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička nebo pamětník událostí z listopadu 1939 Vojmír Srdečný.
Medaile Josefa Hlávky pro slavného botanika Jana Květa
Nadace také tradičně v předvečer výročí (16. listopadu) uděluje ocenění Josefa Hlávky, určené jak vynikajícím studentům a mladým vědeckým pracovníkům, tak výrazným osobnostem české vědy a umění. Medaili Josefa Hlávky letos získal i renomovaný přírodovědec, botanik a ekolog Jan Květ z Akademie věd ČR, který se zásadním způsobem podílel na vytvoření české terminologie růstové analýzy rostlin. Medaili převzal na zámku Josefa Hlávky v západočeských Lužanech: lužanské panství koupil tento český mecenáš a podnikatel původně pro svou matku, ale využíval ho hojně i sám. Dá se dokonce říci, že tamější klid mu zřejmě zachránil zdraví poté, co se z přemíry práce psychicky a fyzicky zhroutil.
Medaili Josefa Hlávky převzal na zámku v Lužanech i botanik Jan Květ (sedící vpravo)
Související články:
Sedmnáctý listopad v Akademii věd: stateční studenti i ženy
Předsedkyně na zámku: Vedení AV ČR navštívilo Botanický ústav
Připravila: Alice Horáčková a Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Zdeněk Rerych a Zdeněk Hlavica pro AV ČR
Přečtěte si také
- Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
- Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
- Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
- Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
- Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
- Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
- Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
- Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
- Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
- Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.