Zahlavi

Áčko: Čas jako iluze, rostliny v podzemí a apokalypsa

06. 12. 2019

Je čas reálný, nebo je výsledkem našeho subjektivního vnímání reality? Máme někde v mozku centrum vnímání času? Podobným otázkám se věnují filozofové, teoretičtí fyzikové, biologové a mnozí další. Přečíst si o nich můžete v novém Áčku – časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

Nejpřesnější atomové hodiny na světě, které vytvořili vědci v Boulderu v Coloradu, jsou tak spolehlivé, že kdyby se měly zpozdit nebo předejít o jedinou sekundu, potřebovaly by dvaapůlkrát delší dobu, než je stáří našeho vesmíru… Měří neskutečně přesně – ale co vlastně měří?

Čím hlouběji se fenoménem času vědci zabývají, tím záhadněji se jim jeví. Má začátek a konec, nebo je věčný? Může plynout jen jedním směrem? Můžeme cestovat časem? Máme jeden čas, nebo jich je nekonečně mnoho? Více v článcích Je čas pouhá nálepka? a Hodinky v mozku.

Další výběr článků:

Podzemní život rostlin – Rostliny většina z nás zná tak, jak vypadají nad zemí – jejich stonky, listy, květy… botaničce Jitce Klimešové učarovaly méně viditelné části rostlin – kořeny, kořínky a oddenky. Přečtěte si rozhovor s Jitkou Klimešovou z Botanického ústavu AV ČR.

Na konci dějin – Když se blíží konec světa, je dovoleno vše – přestává platit pozemská morálka a běžné dělení na dobro a zlo. Apokalyptický příběh umožnil teroristickému hnutí Islámský stát páchat nejhorší zvěrstva a zároveň lákat svou propagandou další sympatizanty.

Vládkyně pozdní Byzance – Uklidňovaly politické spory, staraly se o panství v době válek, zabývaly se náboženskou literaturou, ale i přírodními vědami, a přesto o nich mnoho nevíme – ženy ve vládnoucí dynastii pozdní Byzantské říše.

Černý kašel se vrací – Téměř 90 let používá lidstvo vakcínu proti černému kašli – pro kojence často fatálnímu onemocnění. Nakažených přesto poslední dobou nejen v Česku přibývá. Vědci a vědkyně se snaží zjistit co nejvíce informací o bakterii, která černý kašel způsobuje.

Jazykové poradenství – Čeština je jazyk krásný, ale složitý. Nejen v psaném, ale i mluveném projevu mnozí tápou a chybují. Možnosti, jak své jazykové dovednosti zlepšit, ovšem existují. Jsou veřejně dostupné, uživatelsky přívětivé a jsou zdarma.

Čtvrtletník A / Věda a výzkum vydává Akademie věd ČR třetím rokem v tištěné formě i elektronicky. Jeho hlavním cílem je představit veřejnosti poutavou formou výzkumy vědců a vědkyň z pracovišť Akademie věd ČR. Všechna čísla jsou ve formátu PDF a v listovací verzi k dispozici na webové stránce AV ČR.


4/2019 (verze k listování)
4/2019 (verze ke stažení)

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce