Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
10. 04. 2024
Na sedm desítek mladých vědců a vědkyň ze 40 pracovišť diskutovalo 4. dubna 2024 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě o hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť. Jiří Homola, který má v Akademické radě AV ČR hodnocení a jeho koordinaci v gesci, jim objasnil nejen, jak se provádí, ale i proč je důležité a v čem bude příští cyklus jiný.
Celkem 52 vědeckých pracovišť a 360 vědeckých týmů se podrobilo při hodnocení za období 2015–2019 posuzování svých aktivit ze strany převážně zahraničních expertů. Ti nejdříve v tzv. I. fázi zhodnotili 7033 výstupů, které týmy vybraly jako nejlepší ze své produkce za dané období.
Udělené „známky“ za výstupy a další informace týkající se výzkumné a odborné činnosti pracovišť a jejich týmů využily mezinárodní komise ve II. fázi hodnocení. Výsledkem byly hodnoticí zprávy pro pracoviště a jejich vědecké týmy. Mnoho ústavů inspirovaly ke změnám s jasnou motivací: dosáhnout lepších výsledků. Hodnocení je tak důležitým prvkem „života“ Akademie věd, které by mělo vést nejen ke zlepšování vědecké úrovně, ale i efektivnějšímu fungování našich pracovišť.
Principy hodnocení pracovišť Akademie věd ČR představil vědcům a vědkyním Jiří Homola.
Zpětná vazba nad zlato
„Hodnocení výzkumu je důležité. I proto chceme, aby o něm měli mladí vědci a mladé vědkyně co nejvíce informací od počátku svých nezávislých vědeckých kariér,“ zdůraznil při diskuzi Jiří Homola. „Začínající badatelé jsou pro budoucnost Akademie věd klíčoví. Z tohoto důvodu bychom jim měli vysvětlovat náš pohled na hodnocení výzkumu, význam hodnocení a zajímat se i o jejich názory a zkušenosti “ dodal.
Připravované hodnocení za období 2020–2024, které se uskuteční v příštím roce, by mělo být v porovnání s předchozím „štíhlejší“ a efektivnější. Významným zdrojem inspirace se pro něj stala zpětná vazba od 52 výzkumně orientovaných pracovišť a více než 260 expertů z hodnoticích grémií převážně ze zahraničí. „Jejich poznatky takříkajíc zvenčí jsou pro nás přínosné. Tito experti totiž mají zkušenosti s hodnocením výzkumu v dalších zemích,“ upozornil Jiří Homola.
Hodnocení šité „na míru“
Nově bude mít každý ústav svou „vlastní“ hodnoticí komisi složenou z expertů se znalostí výzkumných témat, které týmy na pracovišti řeší. „Snažíme se pracovištím a jejich týmům přinést kvalitní a nezávislou zpětnou vazbu. Hodnocení věnujeme velkou pozornost – nechceme, aby naši vědci měli pocit, že jejich kvalitní práci nezhodnotíme kvalitně,“ uvedl Jiří Homola.
Hodnocení se proto opře o peer-review a důsledně se bude vztahovat k mezinárodním standardům. K tomu pomohou zahraniční experti, které Akademie věd do hodnocení svých pracovišť zapojuje dlouhodobě a systematicky.
Velký zájem na setkání vzbuzovaly otázky týkající se výběru výstupů do hodnocení, volby nezávislých expertů do komisí a přístupů k hodnocení vědeckých týmů. Padly ale i otázky na obecnější témata – například jak posuzovat aplikovaný výzkum. Jeho výsledky se totiž často v hodnocených pěti letech nezhmotní natolik, aby šlo odpovědně ocenit jejich přínos. „Hodnocení výsledků aplikovaného výzkumu se proto budeme věnovat podrobně v rámci kritéria ‚společenské relevance‘, zasadíme je do širšího kontextu aktivit pracoviště a budeme je také posuzovat v delším časovém horizontu,“ nastínil plány Jiří Homola.
Účastníci diskutovali například o výběru výstupů do hodnocení či volbě členů do komisí.
Zvyšování kvality s tradicí
Hodnocení svých pracovišť organizuje Akademie věd ČR už od roku 1993. Smyslem zapojení nezávislého pohledu převážně zahraničních expertů, je zvýšit kvalitu vědecké a odborné činnosti ústavů. Získané informace zároveň slouží k vyhodnocení postavení vědeckých pracovišť v mezinárodním prostředí. Roli hrají i v celkové strategii řízení Akademie věd ČR a při rozhodování o přidělování institucionální podpory. Výsledky všech cyklů hodnocení od roku 2005 komunikuje Akademie věd ČR transparentně na webu AV ČR.
Více informací o předchozím hodnocení pracovišť za léta 2015–2019 se můžete dočíst v rozhovoru s Jiřím Homolou v e-časopise AB / Akademický bulletin z roku 2022.
Text: Zuzana Dupalová, DVV SSČ AV ČR; Jarmila Tiosavljevičová, Oddělení hodnocení a podpory vědy, Kancelář AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.