Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
02. 05. 2024
Kvalitní a prokazatelné výsledky, mezinárodní renomé a průlomový výzkum. Jen některé z předpokladů, aby měl projekt šanci uspět v nabité konkurenci žádostí o ERC granty. Ty z českých výzkumných institucí ale často končí hned v prvním kole. Na to, jak rozšířit rodinu grantů Evropské rady pro výzkum, které dosud naši vědci a vědkyně získali, se zaměřil „Den s ERC“.
Granty Evropské rady pro výzkum (European Research Council – ERC) jsou jednou z nejprestižnějších vědeckých účelových podpor. Financují výzkumy, které mají šanci, aby překročily hranice současného poznání. Není proto divu, že na ně dosáhnou jen nejlepší. „Jediným kritériem pro hodnocení je kvalita a potenciál návrhu i hlavního řešitele,“ potvrzuje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
V naší instituci v současnosti působí 12 řešitelů ERC grantů různých kategorií z programu Horizont Evropa. V evropském srovnání ovšem Česká republika v počtu těchto podpor dlouhodobě zaostává. Dokládají to i poslední přidělené ERC Advanced Grants, které jsou určené pro vedoucí výzkumníky. V Akademii věd ČR je už dříve obdržiteli například bratři Pavel a Tomáš Jungwirthovi. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR je navíc prvním Čechem, který Advanced Grant získal dvakrát. Letos ale ve vybrané společnosti 255 podpořených evropských vědců a vědkyň zastoupení českých výzkumných institucí chybí.
Vědecká rada @Akademie_ved_CR, spolu s @UniKarlova a @TC_Praha uspořádaly 9. 4. první ročník Dne s ERC pro 80 mladých vědkyň a vědců, kteří mají potenciál v budoucnu žádat o nejprestižnější evropské granty.
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) April 10, 2024
Neformálního setkání se zúčastnily špičky vědy z Česka jako Julius… pic.twitter.com/UE7L6sLRn5
Radit mohou jen nejlepší
Mladé badatele a badatelky podpořil v úsilí získat některý z ERC grantů i „Den pro ERC“. Akademie věd ČR ho uspořádala ve dnech 9. a 10. dubna 2024 společně s Univerzitou Karlovou, Expertní skupinou na podporu žadatelů ve výzvách Evropské rady pro výzkum a Technologickým centrem Praha. Akci hostilo Konferenční centrum AV ČR – zámek Třešť. Networkingu se zúčastnilo více než 70 výzkumníků z českých univerzit a výzkumných institucí včetně pracovišť Akademie věd ČR.
Dvoudenní akcí provázel Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty UK společně s Ericem Glowackim z CEITEC a Anežkou Kuzmičovou z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Nechyběli držitelé ERC grantů z Akademie věd ČR: Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu, Kateřina Sam z Entomologického ústavu Biologického centra a Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra, který je nositelem podpory ERC CZ. Účastnila se také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Anežka Kuzmičová a Tomáš Jungwirth
Jak vysvětluje předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran (více v rozhovoru níže), který třešťské setkání inicioval, šlo organizátorům hlavně o to, aby akce byla neformální: „Během roku se standardně konají ‚nalejvárny‘, kdy se vědci a vědkyně dozvídají formální aspekty žádostí o ERC granty. V Třešti jsme jim zprostředkovali setkání nejen s hodnotiteli, ale hlavně s těmi, kteří se už o granty ucházeli a řeší je – a mohou se tedy podělit o zkušenosti, jak se na podání žádosti připravit.“
Právě neformální charakter oceňuje Kateřina Kutarňová z Filosofického ústavu AV ČR, jedna z juniorních vědkyň, které do Třeště zavítaly. „Držitelé ERC grantů – juniorní i seniorní s námi sdíleli zkušenosti a mohli jsme jim položit jakoukoli otázku. Získala jsem tak konkrétnější představu o tomto typu grantů,“ říká a doplňuje: „V první řadě jsou tyto granty prosty jakýchkoli politických tlaků. Předpokladem úspěchu je kvalitní projekt podpořený úrovní předchozích pracovních výsledků uvažovaných ve vztahu k délce dosavadní praxe.“
Podle Kateřiny Kutarňové vyplynulo z diskuze mezi držiteli ERC grantů, že neexistuje jednotná taktika, jak prestižní granty získat. Příprava ERC projektu však vyžaduje značné úsilí a čas. Proto je nutné začít s jeho přípravou s dostatečným předstihem, obhájit vlastní vědeckou expertizu a přesvědčit hodnotitele, že žadatel je špičkou ve svém oboru: „Otázky na držitele ERC grantů byly rozmanité – některé obecnějšího rázu, jiné konkrétní. Mě zajímalo, jde-li o projekt jednoho navrhovatele nebo skupinový – dozvěděla jsem se, že indiviuální –, jestli je třeba mít tým sestavený předem – nikoli – a jak důležitá je zahraniční zkušenost – značně.“
Martina Blahotu z Orientálního ústavu AV ČR zaujaly informace o hodnocení ERC, které by uchazeč měl znát předem. „Nevěděl jsem například, že se výrazně kladně hodnotí už získaná stabilní pozice neboli tenure a zkušenost s vedením malého týmu. Díky těmto informacím jsem pochopil význam programů Lumina Quaeruntur v Akademii věd a Primus na Univerzitě Karlově a přehodnotil plány, jak rozvíjet budoucí kariéru,“ říká a dodává, že držitelé grantů s ním sdíleli i zkušenosti s rekrutací členů do týmu: „Mám tak lepší představu, jak tým skládat.“
"Den pro ERC" byl určený pro mladé vědce a vědkyně.
Vymknout se tomu, „co už známe“
Zvýšit úspěšnost při získávání ERC grantů je pro rozvoj (nejen) české vědy klíčové. Potvrzuje to i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Podle jejího názoru je špičková věda vždy internacionální: „Musíme podporovat mezinárodní spolupráci a české vědce a vědkyně motivovat, aby se do nejprestižnějších výzev, jako jsou ERC granty, více zapojovali.“ I z tohoto důvodu podporuje program ERC CZ, který se zaměřuje, aby „nezapadly“ projekty, jež v soutěži ERC na podporu nedosáhly, ale obdržely velmi dobré hodnocení.
Akademie věd ČR podporuje ambiciózní vědce a vědkyně například i prémií Lumina Quaeruntur. Jejím prostřednictvím mohou laureáti založit vlastní badatelskou skupinu. Nositele přitom cena zavazuje, aby během pěti let od začátku práce v novém týmu podali žádost o některý z grantů Evropské výzkumné rady – například ERC či jeho ekvivalent. Eva Zažímalová věří, že i Lumina jim pomůže, aby se výrazněji prosazovali v soutěži o mezinárodní granty.
Z pozitivních reakcí účastníků „Dne s ERC“ a přátelské atmosféry prvního ročníku je zřejmé, že pokračování akce v podobném duchu má i v příštích letech smysl. A jak podotýká Milan Blahota, podobných workshopů by se mělo konat více, aby se nabídka vyrovnala poptávce – přinejmenším s ohledem na kolegy a kolegyně z Akademie věd ČR: „Na našem pracovišti jsme totiž museli losovat a mnozí perspektivní zájemci se na workshop nedostali.“
Akce se konala v Konferenčním centru AV ČR – zámek Třešť.
Pavel Baran: Aspirovat na ERC granty chce odvahu a sebedůvěru
Jaké ohlasy jste na akci v Třešti zaznamenal? Byl o ni mezi vědci a vědkyněmi z pracovišť Akademie věd zájem?
Zaznamenal jsem pozitivní ohlasy jak od juniorních vědkyň a vědců, tak i od dalších účastníků – expertů a organizátorů. Zájem předčil nejen moje očekávání, ale také paní místopředsedkyně a pánů místopředsedů Akademie věd, kteří stáli před obtížnou úlohou vybrat z velkého množství zájemců a zájemkyň. Na setkání pozitivně reagovala i univerzitní veřejnost, zúčastnila se ho i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Co si od podobných akcí slibujete? Hodlá je Akademie věd pořádat opakovaně?
Hlavním cílem de facto prvního setkání v této podobě bylo v neformální atmosféře propojit mladé vědce a vědkyně s jejich zkušenými kolegy a kolegyněmi, kteří by jim mohli dodat odvahy a ukázat cestu k získání takto prestižního evropského grantu. Jak jsem už řekl, zájem o akci byl mimořádný. Ve vedení Akademie věd bychom proto mohli zvážit její pokračování, a trvale tak prohlubovat zájem o tuto formu podpory. Je otázkou, zda by bylo účelné opakovat setkání každoročně.
Prohloubila akce spolupráci s Technologickým centrem Praha?
Podařilo se nám navázat na už existující dlouhodobou spolupráci. Nadto ale novou formou, která další společné aktivity posune na vyšší a žádoucí úroveň – zejména s ohledem na praktický dopad pro mladé vědkyně a vědce. Vyzdvihnout bych chtěl i zásadní podíl na přípravě a programovém zacílení Zdeňka Strakoše, který se na Univerzitě Karlově této agendě dlouhodobě a úspěšně věnuje. Za to mu patří velké poděkování.
Co byste juniorním vědcům a vědkyním doporučil, aby se zvýšila jejich šance získat některý z ERC grantů?
Nechtěl bych opakovat notorietu v podobě skvělého vědeckého nápadu, oborově nebo mezioborově relevantního. Podívám-li se na věc neformálně z pohledu akce v Třešti, předpokladem je „vědecká odvaha“ a sebedůvěra, nejlépe, je-li založena také na osobních kontaktech a podpoře kolegů a kolegyň, kteří agendu ERC prakticky zvládají a jsou ochotní se o své zkušenosti podělit. K tomu doufám setkání v Třešti přispělo.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Kancelář AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Výprava do Mikulčic za poznáním historie a kultury velkomoravských Slovanů
- Jan Květ získal Cenu Antonína Friče za rozvoj časopisu Živa
- Dlouholetá a kvalitní práce zaslouží uznání. Předsedkyně udělila děkovné listy
- Zemřel světoznámý chemik Josef Michl, patřil mezi nejcitovanější české vědce
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.