Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
22. 03. 2024
Propojují vědní odvětví, badatele i odborníky s veřejností. Do svých oborů navíc vnášejí nové prvky a podněty. Za svou práci nyní získali medaile za zásluhy zoolog Ivan Horáček, slavista a medievista Christian Lübke a archeolog Jan Mařík. Ocenění jim 21. března 2024 předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová v sídle instituce na pražské Národní třídě.
Eva Zažímalová zdůraznila, že laureáti zanechali ve vědě výraznou stopu a dodnes posouvají její hranice. „Všechny čestné medaile, jež naše instituce uděluje, nesou jména českých učenců, kteří se významně zasloužili o rozvoj jejich oborů. Do svých disciplín se podobně silně vepisují také vědci, kteří je dnes získávají.“
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová
Propojováním k porozumění
„Archeologie má výhodu, že zaujme. Zároveň je ale jedním z mála oborů, které lidem vstupují do života i domovů, a ne vždy bývá vítaná. Musíme proto veřejnosti vysvětlovat, jaký smysl má naše práce,“ poznamenal laureát medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík.
O zpřístupňování archeologie veřejnosti se Jan Mařík přičinil významně – pomáhal například vytvořit aplikace s rozšířenou realitou a spolupořádá akci Archeologické léto. Podílel se také na vzniku portálu pro amatérské archeology AMČR–PAS a spolupracuje na vytváření nového památkového zákona.
Jak vyzdvihl v laudatiu jeho kolega Jaroslav Řídký, Jan Mařík dokáže spojovat nejen odborníky a laiky, ale také vědce mezi sebou: „Archeologové se dělí do různých skupin – teoretické, muzejní, klasické a další. Jan Mařík je asi jediným archeologem, který zná všechny skupiny a dokáže je propojit.“
Jan Mařík
Příroda z různých perspektiv
Geologie, zoologie, paleontologie i obecná biologie. Paleta zájmů Ivana Horáčka, který v současnosti pracuje na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, je jedinečná. „Fascinující rozsah jeho působení dokresluje i jeho zájem o filozofii, psychologii a psychoanalýzu, teorii a praxi výtvarného umění, poezii a hudbu,“ doplnil Stanislav Čermák z Geologického ústavu AV ČR.
Během dřívějšího působení v Geologickém ústavu AV ČR vytvořil Ivan Horáček mimořádnou platformu multidisciplinárního studia přírody. Za vědeckou práci, která měla dopad na další směřování přírodních věd v Česku a vedla k rozvoji české geologie, mu Akademie věd ČR udělila medaili Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách. „Ocenění vnímám jako vyjádření zájmu o propojení různých disciplín, biologie i neživé přírody,“ podotkl laureát.
Ivan Horáček
Stavitel mostů
Medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách obdržel německý medievista a slavista Christian Lübke. Zaměřuje se především na dějiny a kulturu středovýchodní Evropy. Ve spolupráci s českými akademickými pracovišti se podílel na mezinárodních projektech, které se zabývaly specifiky historického vývoje střední Evropy.
Jeho zásadní roli v proměně české historiografie a medievistických studií po roce 1989 zdůraznila Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, který vědce na ocenění navrhl. „Považujeme ho za stavitele mostů mezi výzkumnými centry, projekty i lidmi ve střední Evropě,“ dodala.
Christian Lübke vzpomněl na české archeology, s nimiž spolupracoval. „Důležitou roli v tomto ohledu sehrál Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO). Spolupráce s českou Akademií věd se ještě více rozvinula poté, co jsem se stal v roce 2007 ředitelem instituce.“ Více o české spolupráci s GWZO najdete zde.
Christian Lübke
Více informací o čestných medailích naleznete na webových stránkách AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.