Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout

Měsíce těsně před vypuknutím druhé světové války se zapsaly do dějin tragickými událostmi jako byla Křišťálová noc, anšlus Rakouska nebo podpis Mnichovské dohody. Mnohem méně známou kapitolou dějin je beznadějné putování židovských uprchlíků vyhnaných postupně z Německa, Rakouska, československých Sudet a dalších míst neklidné střední Evropy. Tisíce lidí včetně dětí zůstávaly zaklíněny v „zemi nikoho“, přespávaly v lesích, močálech, opuštěných domech i na lodích. O tomto zásadním, málo probádaném momentu dějin holokaustu píše historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v nové knize Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939.   

„Německé stráže otevřely bránu a my jsme měli v tichosti přejít zemi nikoho do Polska,“ vzpomíná James Bachner na vyhnání z Německa na konci října 1938. Brzy však spolu s ostatními zůstal v prostoru mezi hranicemi: polští pohraničníci totiž vyšli ze strážnice a mířili na ně zbraněmi, zatímco Němci si na posilu vzali vlčáky a stříleli do vzduchu – „byli jsme v zemi nikoho a bezmocní!“ V chladném a deštivém počasí se „choulili na kraji silnice a hledali ochranu před větrem vanoucím přes otevřená pole“.

Příběh jednoho z mála přeživších Jamese Bachnera, jemuž bylo v roce 1938 teprve patnáct let, otevírá knihu Michala Frankla Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939, která právě v dnešních dnech vychází.

Knihu společně vydávají Nakladatelství Lidové noviny, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Masarykův ústav a Archiv AV ČR.

Publikace představuje kompletní analýzu „území nikoho“ na konci třicátých let 20. století na půdorysu konkrétních příkladů vyhánění Židů na československé, polské a maďarské hranici. Židé tehdy museli prchat z Rakouska po anšlusu, ze Sudet po Mnichovské dohodě, ze Slovenska nebo během takzvané Polské akce nacistů, kteří za hranice Polska vyhnali na 17 000 lidí.

Politická mapa střední Evropy se v té době dramaticky překreslovala a nejvíce zranitelní byli právě Židé, kteří ne vždy disponovali občanstvím země, v níž dlouhodobě žili. Mnohdy jim ale nepomohlo ani občanství. „Ve druhé kapitole se zaměřuji na posun hranic občanství. V kontextu rozsáhlých snah o zbavování občanství se soustředím na polskou a československou revizi, jež si kladly za cíl vyloučit uprchlíky s občanstvím,“ konstatuje Michal Frankl.

„Cílem těch, kdo židovské spoluobčany z Československa, Polska nebo Rakouska na hranice vyhnali a tam zadržovali, nebyla jejich fyzická likvidace. Země nikoho byla formou naprostého, extrémního vyloučení ze společnosti,“ pokračuje historik.   

Židé, kteří museli opustit Sudety po Mnichovské dohodě (fotografie v knize na str. 170).

Historie se opakuje
Historik Michal Frankl začal na knize pracovat v roce 2015, v době, kdy médiím dominovaly záběry uprchlíků z Blízkého východu na budapešťských nádražích. Zoufalé proudy lidí se posléze vydaly směrem k rakouským hranicím, nedaleko k místům, kde se odehrávala obdobná dramata v měsících před druhou světovou válkou.

Knihu psal také v době zavřených hranic a lockdownů v době pandemie covidu-19 a dokončoval ji, když z Ukrajiny mířily miliony uprchlíků po ruském vpádu do země. Nyní vychází v momentě, kdy do kin vstupuje film polské režisérky Agnieszky Hollandové Hranice, který pojednává o „zemi nikoho“ mezi Polskem a Běloruskem, ve kterém uvízli uprchlíci ze Sýrie a dalších zemí (nejen) Blízkého východu. Téma je tedy neustále aktuální, přestože nás od děje popisovaného v knize dělí dlouhých pětaosmdesát let.

Publikace vychází v knižní řadě Židé –Dějiny – Paměť. Společně ji vydávají Nakladatelství Lidové noviny, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Vznikla s podporou Grantové agentury ČR.

O knize jsme vydali tiskovou zprávu, v níž najdete více informací včetně kontaktů.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Nakladatelství Lidové noviny
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
• Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
• Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
• Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
• Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
• Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
• Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
• Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
• Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii
• Dějiny Židů jsou nedílnou součástí příběhu českých zemí, ukazuje nová kniha