Lesy pohledem české veřejnosti

Česká veřejnost vnímá lesy v souvislostech ochrany životního prostředí a zároveň si uvědomuje důležitost jejich produkční funkce. K názorům, které zdůrazňují environmentální rozměr lesních ekosystémů, se častěji přiklánějí lidé s vyšším vzděláním. Nejen tato zjištění přineslo šetření Sociologického ústavu AV ČR, ve kterém zjišťoval postoje veřejnosti k hospodaření v českých lesích.

Šetření se uskutečnilo v červnu 2017 jako součást aktivity Lesy jako součást krajiny a zdroj poznání a pod hlavičkou programu Strategie AV21 Rozmanitost života a zdraví ekosystémů, na kterém se podílí Jana Stachová z oddělení Lokální a regionální studia Sociologického ústavu AV ČR.

Lesy zabírají zhruba třetinu našeho území a představují natolik výrazný krajinotvorný prvek, že hospodaření v nich se dotýká i témat, která souvisejí se změnou klimatu a poklesem biodiverzity. Hlavním cílem aktivity je proto zapojit odborníky do debaty a seznámit veřejnost s aktuálními poznatky.

Vlastní sociologické šetření (podrobněji v tiskové zprávě) mapovalo vztah veřejnosti k lesům, hospodaření v nich a ke způsobům jejich využívání, a to rovněž v souvislosti s klimatickou změnou, v jejímž důsledku na lesy v posledních letech působí sucho a vysoké teploty.



Jsou lesy ohrožené klimatickou změnou? A k čemu jsou nám dobré?
Česká veřejnost vnímá problém klimatické změny v souvislosti s ohrožením lesů jako aktuální – 53 % respondentů se domnívá, že lesy v Česku nejsou odolné vůči klimatickým změnám, za odolné je naopak považuje 35 % respondentů.

Les má nejen produkční funkci týkající se získávání dřeva, ale i mnohé tzv. mimoprodukční funkce, zejména environmentální. Veřejnost zdůrazňuje zejména právě tyto mimoprodukční funkce lesů. Za důležitou považuje funkci ochrany klimatu 68 % respondentů, 66 % respondentů považuje za podstatnou ochranu vody, funkci ochrany půdy před erozí 63 % respondentů, ochranu biodiverzity 55 % respondentů, 52 % respondentů považuje za důležitou estetickou funkci lesa, 51 % za důležitý považuje význam pro utváření české krajiny, pro 43 % je důležitý zdroj lesních plodů a hub, pro 37 % lidí je důležitá rekreační funkce lesů a produkce dřeva je velmi důležitá pro 36 % respondentů.

Když byli lidé dotázáni na důležitost každé funkce zvlášť, produkci dřeva vnímali jako nejméně důležitou – pokud ale byli požádáni, aby vybrali pouze tři nejdůležitější funkce, produkce dřeva získala na významu. Takto položená otázka více zohledňuje vzájemné porovnání důležitosti jednotlivých funkcí.

Pokud měli respondenti vybrat tři nejdůležitější funkce, zvolili rovněž často mimoprodukční funkce, ale mezi významnými funkcemi se ocitla i produkce dřeva. Nejvíce respondentů vybralo jako první nejdůležitější funkci lesa ochranu rozmanitosti druhů rostlin, hub a živočichů (biodiverzity), poté funkci ochrany klimatu a produkci dřeva, následuje ochrana půdy před erozí a ochrana vody. Jako druhá a třetí nejdůležitější funkce lesa se opět nejčastěji objevuje ochrana klimatu.

Z výsledků je patrné, že veřejnost vnímá lesy v souvislostech ochrany životního prostředí, a přestože si uvědomuje důležitost produkční funkce lesů, neřadí ji nad tyto ekologické funkce.

Nejvíc lesům škodí znečištěné životní prostředí
Ve vztahu k aktuálnímu stavu lesů a možných negativních faktorů, považují lidé za nejvýznamnější negativní vliv na lesy znečištěné prostředí (77 %). Sedmdesát procent respondentů vnímá negativně holosečnou těžbu, 48 % považuje za nepříznivé přemnožení zvěře v našich lesích, 45 % se domnívá, že převládající monokultury mají na lesy v Česku nepříznivý vliv. Skutečnost, že v lese nejsou přítomny staré stromy, považuje za nepříznivou pouze 39 % respondentů.

Jak se má v lese hospodařit?
Veřejnost se přiklání k opatřením vedoucím k podobám lesa, které jsou bližší přírodě. Většina lidí se domnívá, že návrat šelem do českých lesů je žádoucí (78 %), stejně tak se respondenti ve většině domnívají, že ve srovnání s vytvářením velkých pasek zvyšuje těžba dřeva po malých skupinách stromů nebo jednotlivých stromech odolnost lesa vůči klimatickým změnám, tedy suchu a vysokým teplotám (78 %); 76 % respondentů se domnívá, že vysazování cizích druhů dřevin dovezených z jiných kontinentů může mít na lesy špatný vliv; 75 % dotázaných si myslí, že při hospodaření v českých lesích převládá zájem vypěstovat co nejvíce dřeva bez dostatečného ohledu na životní prostředí; 54 % dotazovaných se domnívá, že je nutné snižovat stavy zvěře v českých lesích.

Jak má les vypadat?
Většině lidí se v lese nelíbí rozsáhlé paseky (65 %), ale ještě více se jim nelíbí asfaltové cyklostezky (77 %). Veřejnost není nakloněna ani intenzivnímu hospodaření v lesích, ani jejich intenzivnímu rekreačnímu využívání. Zatímco 85 % respondentů se vyjádřilo, že se jim v lese líbí místa s divokou přírodou, veřejnosti se na druhou stranu nelíbí suché a popadané stromy (73 %). Tento rozpor ve výpovědích naznačuje, že lidé nemají jasnou představu o pojmu divoká příroda či divočina, neboť ta může být za určitých okolností spojena právě s větším množstvím suchých a popadaných stromů.

Přestože bychom z uvedených výsledků mohli usuzovat, že lidé dávají přednost přírodě bližšímu pojímání lesů, zatím se tato skutečnost výrazně nepromítá do spotřebitelského chování lidí. O existenci certifikátů, které označují, že výrobek je vyroben ze dřeva získaného z šetrného a přírodě blízkého hospodaření v lesích (například FSC – Forest Stewardship Council) ví pouze necelých 14 % respondentů a z nich se pouze 55 % rozhoduje při koupi zboží podle toho, zda jde o produkt šetrného hospodaření.

Z výsledků je patrné, že česká veřejnost vnímá lesy v širokých souvislostech ochrany životního prostředí, současně si je vědoma důležitosti produkční funkce lesů. Častěji se k názorům, které zdůrazňují environmentální rozměr lesních ekosystémů, přiklánějí lidé s vyšším vzděláním. Z pohledu environmentální sociologie lze konstatovat, že skupiny prosazující naléhavost environmentálních problémů jsou úspěšné ve veřejném diskursu, veřejnost vnímá ohrožení lesů klimatickou změnou, akcentuje mimoprodukční funkce lesa a přiklání se k přírodě blízkým způsobům zacházení s lesem. Současně se objevují náznaky nejednoznačného vnímání některých pojmů, jako je například divoká příroda, nebo jejich neporozumění.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Sociologický ústav AV ČR, Pixabay

Přečtěte si také

• Stát v pasti: dopady pandemie na postoje, důvěru a chování veřejnosti
• K dárkům a protislužbám jsou Češi nejtolerantnější z EU, říká socioložka
• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?