Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu

21. 06. 2023

Nedostupnost zdravotní péče, nedostatek učitelů češtiny pro ukrajinské žáky i problém s přijímacími zkouškami na střední školy. Přestože Česká republika obecně velmi dobře zvládá integraci obrovského množství ukrajinských uprchlic a uprchlíků, v některých oblastech má velké rezervy. Vedle školství a zdravotnictví by měl stát věnovat pozornost také krokům proti radikalizaci společnosti vyvolávané dezinformačními kampaněmi. Konkrétní data a doporučení nabídli na konferenci v Senátu Parlamentu ČR vědkyně a vědci z Národního institutu SYRI včetně odbornic a odborníků z Akademie věd ČR. Konala se v úterý 20. června 2023 – symbolicky na Světový den uprchlíků.

V prvním roce ruské agrese přijalo Česko téměř půl milionu ukrajinských uprchlíků, většinou žen a dětí. Největší část z nich přišla v prvních měsících po vypuknutí konfliktu.

Učitelé jsou vstřícní, ale systém jim nepomáhá
„Ze všech zemí Evropy přijaly naše školy nejvíce ukrajinských dětí na počet žáků. Mnohdy museli učitelé i ředitelé pro jejich integraci podat nadlidské výkony. Ne vše se ale povedlo na sto procent, například zapojení ukrajinských středoškoláků má rezervy,“ řekl v úvodu konference první místopředseda Senátu PČR a bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

🔹V @SenatCZ začala konference @institutSYRI o dopadech války na Ukrajině na českou společnost.
Konferenci zahájil první místopředseda Senátu PČR a bývalý předseda #AVČR Jiří Drahoš.
✅ Během dne promluví mimo jiné Alice Koubová z @FLU_AV_CR, Paulína Tabery z @CVVMcz a další… pic.twitter.com/g2KW6xjUcp
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) June 20, 2023

K 31. březnu 2023 se v českých základních školách vzdělávalo zhruba 40 tisíc ukrajinských žákyň a žáků. Rozložení jejich počtu ale není rovnoměrné. V téměř 60 procentech českých základních škol není ani jeden ukrajinský žák. V ostatních školách jsou naopak třídy s jedním až pěti integrovanými žáky.

„Ukrajinští žáci byli většinou v českých školách velmi dobře přijati. Učitelé děti vítali s nadšením. Chyběly jim ale zkušenosti a vědomosti, jak ukrajinské žáky adaptovat. Mezi jednotlivými školami jsme zaznamenali velkou míru rozdílnosti a obecně lze říct, že příchod uprchlíků odhalil slepé skvrny českého školství,“ řekla Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která je vědeckou ředitelkou Národního institutu SYRI.

Těmito „slepými skvrnami“, tedy skrytými problémy českého školství, jsou chybějící školní psychologové, asistenti pedagoga a zejména nenastavený systém jazykové přípravy dětí cizinců. V praxi to dopadá tak, že učitelé ukrajinským dětem dávají úlevy, protože mají obavu, že by výuku v češtině nemusely zvládnout. Děti to následně znevýhodňuje mimo jiné u přijímacích zkoušek na střední školy.

🎒V českých školách chybí specifické podpůrné pozice, jako jsou asistenti pedagoga hovořící jazykem uprchlíků, školní psychologové, a především učitelé češtiny jako cizího jazyka.

🎯Problém s adaptací ukrajinských žáků proto přetrvává i rok po jejich příchodu do republiky.… pic.twitter.com/NefpXDaNmg
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) June 22, 2023

Bez potlačení dezinformací hrozí radikalizace společnosti
V Brně se nedávno odehrál incident mezi skupinou Romů a Ukrajincem, který skončil smrtí jednoho z mladíků. Kauzy se ihned chopili radikálové a dezinformátoři, kteří šířili a zesilovali nenávistné informace nejen na sociálních sítích. Odborníci varují, že pokud stát nebude skutečně účinně bojovat s nenávistným podhoubím, společnost se může radikalizovat. Velkým nebezpečím jsou konspirační teorie a dezinformace, cíleně šířené z Ruska v rámci hybridní války.

Dobrou zprávou je, že proruské narativy zatím ve většině české společnosti narážejí na odpor. Jenže cílem ruské hybridní kampaně není přesvědčit občany o proruských narativech, ale obecně narušit důvěru lidí ve stát a jeho instituce. „Je to právě důvěra ve společenský systém, která nejvíce souvisí s vírou v konspirace a dezinformace,“ řekla na konferenci vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu AV ČR (CVVM) Paulína Tabery, jedna ze spoluautorek projektu Společnost nedůvěry.

Na podkopávání důvěry v systém mají podle Paulíny Tabery podíl nejen přímí konspirátoři, ale také politici, kteří rozhlašují, že nedůvěřují průzkumům veřejného mínění nebo nebudou respektovat rozhodnutí soudů. Nepomáhá ani slovní „boj“ proti úředníkům a státním zaměstnancům, který se vede při každém projednávaní rozpočtu.

Nedostatek lékařské péče
Viditelným a citlivým problémem, který trápí ukrajinské válečné uprchlíky, je nedostupná lékařská péče. Stát sice zřídil síť takzvaných UA pointů, nízkoprahových ambulancí často s ukrajinsky hovořícím personálem, jejich kapacity jsou ale přeplněné. Běžní praktičtí lékaři, pediatři a zubaři nové pacienty většinou také vůbec nepřijímají, v případě nutné potřeby ošetření tak musejí ukrajinští pacienti zamířit na už tak přetížené pohotovosti.

K 21. únoru 2023 bylo u českých zdravotních pojišťoven registrováno více než 367 tisíc uprchlic a uprchlíků. Podle dat Veřejné zdravotní pojišťovny (VZP) více než polovina uprchlíků (58 %) dosud žádnou zdravotní péči nečerpala. Z následných rozhovorů s uprchlíky vyplynulo, že péči nečerpali, i když by ji potřebovali, protože se k ní nedostali.

Problémy panovaly také v mezikulturní komunikaci. Nejde jen o neznalost jazyka, ale také o odlišné fungování zdravotnických systémů. „Obě skupiny, uprchlíci i zdravotníci, mají často pocit, že jim ze strany orgánů veřejné správy, případně samosprávy, nebyly poskytnuty dostatečné informace o celé situaci a často nevědí, kam a na koho se obrátit,“ zdůraznila Karolína Dobiášová z Univerzity Karlovy, jedna z autorek studie o dostupnosti zdravotní péče pro uprchlíky.

Odolná společnost a další témata
Konference se věnovala i dalším tématům, například společenské odolnosti (nejen) v souvislosti s konfliktem na východ od našich hranic. Podle výzkumnice SYRI Alice Koubové z Filosofického ústavu AV ČR je potřeba v České republice posílit individuální i společenskou rezilienci. „Potřebujeme podporovat uvěřitelnou nadějeplnost, protože její vliv na odpovědné a nápomocné jednání je silnější než motivace strachem. Předpokladem pro to je správná distribuce zátěže, která nedopadne pouze na hlavu těch, kteří se mocensky nemohou bránit. To je opravdu klíčové,“ řekla Alice Koubová. O konceptu rezilience jsme psali v rozsáhlém článku v časopise A / Věda a výzkum.

O konferenci v Senátu si můžete více informací přečíst na webu Národního institutu SYRI v následujících textech:

S pomocí u velké migrační vlny máme stále málo zkušeností

Konference v Senátu zvýraznila význam sociálních věd

V krizích pomáhají naděje a odhodlanost

Co je Národní institut SYRI

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – krátce SYRI je virtuální vědecký hub, který sdružuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Jeho cílem je propojit vědkyně a vědce z různých institucí a nabízet řešení a doporučení v reálném čase. Sociální vědkyně a vědci zkoumají rizikové situace s cílem zmírnit problémy, které přinášejí mimořádné události, jako je pandemie covid-19, válka na Ukrajině, inflace a zdražování nebo klimatická změna. Projekt je financován z programu EXCELES, spadajícího pod Národní plán obnovy. Smlouvy o vzniku institutu byly podepsány 31. května 2022, s jeho aktivitami se počítá do konce roku 2025. Více informací na https://www.syri.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Národní institut SYRI