Jedenapadesátý Akademický sněm: Nové platformy a vize

12. 12. 2017

Poprvé v režii předsedkyně Evy Zažímalové se 12. prosince 2017 konal Akademický sněm Akademie věd ČR v pražském Národním domě na Vinohradech. Šlo o jeho jedenapadesáté zasedání a kromě již tradičních bodů, jako je zpráva o ekonomické situaci či návrh rozpočtu na příští rok, se na něm připomněly letošní akademické úspěchy a představily nová témata či platformy transferu technologií.

„Předstupuji před vás v nové roli předsedkyně a upřímně přiznám, že jsem nervózní. Doufám, že vás přesvědčím, že Akademická rada i já jsme posledních deset měsíců pracovaly dobře a pro Akademii věd,“ řekla na úvod předsedkyně Eva Zažímalová. Letos se jí podařilo uzavřít rámcové dohody s dvěma vysokými školami o uskutečňování doktorských studijních programů a také iniciovat složitá jednání se zástupci politické scény a vysokých škol o lepším financování české vědy.

Předsedkyně během projevu na LI. sněmu na Vinohradech

Více stability, méně závislosti

Předsedkyně ve svém projevu zdůraznila svoje hlavní cíle: posílení špičkového výzkumu i role Akademie věd ve společnosti a především stabilizaci akademického prostředí. S tím přímo souvisí i snaha současného vedení snížit „neúměrnou závislost na účelovém financování“ ve prospěch tzv. institucionální podpory z vlastní rozpočtové kapitoly.

„Chceme-li mít v České republice excelentní vědu, musíme našim vědcům vytvářet takové podmínky, které budou alespoň trochu srovnatelné s podmínkami ve špičkových zahraničních institucích,“ řekla Eva Zažímalová, na kterou na Akademickém sněmu navázal místopředseda Zdeněk Havlas. „Vyjednávat s politiky je úkol trvalý a řekl bych i nekonečný, protože když se nám něco podaří, tak se nám politická scéna změní,“ řekl Havlas. Narážel tak i na letošní přelomové „Prohlášení o stabilizaci systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice“, které Akademie věd podepisovala se zástupci vlády, ministerstva školství a České konference rektorů v období květnové politické krize - ministryně školství ze svého úřadu právě odstupovala.

Vědecké sféře a vysokým školám by tento dokument měl v budoucnu zajistit, aby se jejich institucionální podpora každoročně navyšovala o pět procent. Institucionální příspěvek se v Česku přitom pohybuje hluboko pod průměrem vyspělých států. Například německá Společnost Maxe Plancka získává formou institucionální podpory 78 procent svého rozpočtu, u nás je to pod padesáti procenty.

Voda pro život

„V uplynulých měsících jsme hodně času věnovali přípravě opatření na podporu realizace Strategie AV21. V této souvislosti Akademická rada schválila zařazení dvou nových témat do rámce již existujících výzkumných programů Strategie,“ řekla předsedkyně Eva Zažímalová. Již zaběhlé programy „Přírodní hrozby“ a „Kvalitní život ve zdraví i nemoci“ tak budou nově obsahovat témata „Voda pro život“ a „Genetika a epigenetika“.

Kromě toho se také připravuje směrnice, která sjednotí dosavadní praxi při realizaci výzkumných programů v rámci Strategie a stanoví zásady organizace, koordinace, financování a hodnocení výzkumných programů. Její součástí budou i pravidla pro propagaci, publikaci výsledků a nakládání s duševním vlastnictvím. „Jsem přesvědčena, že tento krok umožní dále rozvinout potenciál Strategie AV21 založený na využívání synergických efektů mezioborové a meziinstitucionální spolupráce, a to nejen v rámci Akademie věd,“ dodala předsedkyně.

Role vědy

„Ráda bych se zmínila také o využívání duševního vlastnictví a příležitostech v oblasti transferu znalostí. Je zřejmé, že role vědy ve společnosti se proměňuje,“ uvedla na sněmu Eva Zažímalová, podle níž větší důraz na transfer technologií mění nejenom vědní politiku jako takovou, ale i přístup samotných vědeckých pracovišť.

„Dnes se již stalo samozřejmou a nedílnou součástí vědecké práce zvažovat možné využití výsledků výzkumu a jejich potenciál uplatnění v praxi přímo výzkumným pracovištěm,“ dodala předsedkyně a konkrétně uvedla dvě nové iniciativy z akademického prostředí.

Pionýři transferu

Ta první vzniká ve výzkumném areálu v pražské Krči, který soustřeďuje několik pracovišť AV ČR. Nyní se tam připravuje zřízení společné kanceláře pro transfer znalostí.

Další platformu pak založil Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který patří mezi nejúspěšnější česká vědecká pracoviště vůbec. Společnost i&i Prague s.r.o. má sloužit nejen všem pracovištím AV ČR, ale nabídne spolupráci i českým vysokým školám. Bude shromažďovat, komercionalizovat a chránit objevy základního výzkumu zejména v oblasti life sciences (biologie, biochemie, genetika, diagnostika, medicínské přístroje). Společnost je připravena poskytnout vědcům nejen poradenství, ale i základní finanční náklady při transferu výsledků základního výzkumu do aplikační sféry.

„Snažíme se tak společnosti vracet to, co od ní dostáváme,“ řekl ve svém projevu na Akademickém sněmu jeden z iniciátorů projektu, profesor Martin Fusek. Podle profesora Fuska mohou z nové platformy profitovat instituce po celé republice. „Vznik nové společnosti je reakcí na velký počet žádostí o konzultace a pomoc s projekty z jiných ústavů a vysokých škol, ale také na zvyšující se zájem zahraničních i českých firem o české objevy a inovace,” dodává Fusek. Ústav tak navazuje na řadu zahraničních příkladů, například německá společnost Max Planck Innovation patří v transferu technologií mezi nejúspěšnější na světě – ročně generuje zisk kolem 20 milionů eur.

Usnesení LI. zasedání Akademického sněmu AV ČR

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR