Zahlavi

Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně

16. 04. 2019

Národní dům na Vinohradech se v úterý 16. dubna stal dějištěm LIV. Akademického sněmu. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ho zahájila s důležitou pozitivní zprávou, která ovlivní financování všech akademických pracovišť. 

„Rada pro výzkum, vývoj a inovace schválila na svém 344. zasedání prorůstovou variantu rozpočtu, která znamená pro Akademii věd navýšení o zhruba půl miliardy korun v příštím roce,“ uvedla v Národním domě na Vinohradech Eva Zažímalová s tím, že se tak podaří dosáhnout stabilizovaného financování. Návrh musí ještě schválit parlament, ale to by měla být spíše formalita.

Sněmu se zúčastnil i nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. „I když se ministerstvo financí snaží o usporná opatření napříč resorty, podařilo se nám uhájit růst na příští rok. To je dobrá zpráva,“ doplnil to Karel Havlíček, podle něhož priority vlády a Rady zůstávají stejné. „Chceme podporovat výzkum v České republice, jak o tom svědčí  i nová vládní inovační strategie. Bude mimo jiné znamenat i nový přístup k hodnocení velkých výzkumných center či k digitalizaci,“ řekl Havlíček.

K financování se vyjádřil i místopředseda Akademie věd Pavel Baran: „Není to něco, na co by měla Akademie věd vyloženě nárok, ale měli bychom si uvědomit, že podpora vynikající vědy je v západoevropském kontextu již samozřejmostí. A pokud se finanční nárůst podaří udržet, nezapomeneme na mzdovou politiku, která se bude týkat nejen našich vědců, ale i těch, kteří ve vědě pracují. Mzdy v akademickém sektoru jsou totiž silně podhodnocené.”

Budoucnost laserového centra

Další jednání o rozpočtu budou probíhat v nejbližších týdnech, i v těch hodlá být předsedkyně velmi aktivní – osobně jednala s členy vlády i RVVI. S ministerstvem financí na konci loňského roku uzavřela memorandum o spolupráci, podobné podpisy se chystají i s ministerstvem průmyslu a obchodu či s Vojenským technickým ústavem.

Velkým tématem je pak zajištění financování laserového centra v Dolních Břežanech ELI Beamlines, s nímž je spojený vznik evropského výzkumného sdružení ERIC. To by i nadále finančně mělo zůstat v kompetenci ministerstva školství. „Domníváme se však, že do budoucna by mělo jít o mandatorní výdaj státního rozpočtu. V této věci chceme a jsme připraveni vést další diskusi,“ řekla předsedkyně. S financováním souvisí i novela zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, která v současné době prochází schvalováním. Podle předsedkyně se tím připravuje legislativní půda pro nový systém hodnocení, který by měl více zdůraznit kvalitu výzkumu, méně pak jeho kvantitu.

Předsedkyně také ocenila Strategii AV 21, která je jakousi „vlajkovou lodí“ Akademie věd. Snaží se propojit vědce z různých oblastí a zaměřit se na aktuální společenská témata, jako jsou například naděje a rizika digitálního věku, nové materiály, potraviny pro budoucnost, přeměna a skladování energie či přírodní hrozby. Nejlepší výsledky z těchto programů představí Akademie věd ve dnech 16. a 17. května ve svém sídle na Národní třídě. „V tomto směru budeme podporovat vyšší zapojení vysokých škol i organizací podnikatelské a aplikační sféry do již existujících i připravovaných výzkumných programů,“ dodala předsedkyně.

Poradenství pro zákonodárce i smlouva s MIT

Novinkou v oblasti popularizace výzkumu jsou pak stanoviska nazvaná AVex. Jde o stručné analýzy současných problémů, které jsou psané jasným, srozumitelným jazykem a vědci jimi poskytují poradenství českým zákonodárcům. Akademie věd se přitom inspirovala ve Velké Británii, kde podobná expertní podpora funguje v rámci politicky nezávislé instituce již řadu let. První stanovisko se zaměřilo na problematiku velkých dat (Big Data), druhé pak na kvalitu pitné vody.

„Vážím si toho, že ohlasy v politické sféře na tuto naši novou iniciativu jsou velmi pozitivní a již jsme – zvlášť ze Senátu – dostali náměty na zaměření dalších AVexů,“ řekla Eva Zažímalová. Toto poradenství ve svém projevu velmi ocenil také senátor Jiří Drahoš, podle něhož AVexy senátorům pomáhají v orientaci v současných vědeckých tématech.

Předsedkyně dále zdůraznila i rozsáhlou mezinárodní spolupráci (dohoda s Univerzitou v Memphisu, s Izraelskou akademií přírodních a společenských věd či připravovaná smlouva s prestižní MIT).

Švédská kořist nebo obálka časopisu Neuroscience

Předsedkyně nezapomněla ani na bilanci největších vědeckých úspěchů posledních měsíců, a ze tří hlavních vědních oblastí vybrala dva až tři zástupce. Co se tedy nejvíce podařilo?

Vznikl například informační a bibliografický portál Švédská knižní kořist z Čech a Moravy 1646–1648. Ten zpřístupňuje výsledky pátrání po knihách, které byly na sklonku třicetileté války švédskými vojsky odvezeny z českých zemí (Knihovna AV ČR).

Podařilo se také vyvinout unikátní model myší s genetickou mutací, který poprvé ukázal na omezenou schopnost mozku přizpůsobit se vadám během embryonálního vývoje, přičemž výzkum se dostal až na titulní stránku časopisu Neuroscience (Biotechnologický ústav AV ČR) ve spolupráci s Ústavem experimentální medicíny).

Fyzikální ústav AV ČR pak vyvinul nízkoteplotní plazmatickou technologii pro ekologické a energeticky úsporné povlakování optických ochranných struktur na velkých plochách.

Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR zase otevřeli cestu k produkci nové generace kancerostatik, zatímco kolegové na Ústavu informatiky AV ČR ve spolupráci s americkými vědci napomohli k spolehlivějšímu předpovídání extrémních projevů počasí a jejich dopadů na globální klima. Velký mezinárodní ohlas měla také studie o problémech a nedostatcích v interpretaci programů sociálních dávek ve statistických šetřeních. Podíleli se na ní vědci z Národohospodářského ústavu AV ČR i ekonomové z Chicagské univerzity. A konečně pražský Archeologický ústav AV ČR vydal ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR výpravnou publikaci nazvanou Katedrála viditelná a neviditelná, která přináší unikátní zpracování tisícileté historie katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Langobardi i lovci mamutů

Archeologický ústav měl na sněmu také zvláštní prezentaci, po které následoval brífink s novináři. Toto pracoviště si v letošním roce připomíná 100 let od svého založení antropologem Luborem Niederlem. V Masarykově první republice ještě spadal pod Ministerstvo školství a národního vzdělávání, dnes je významnou součástí Akademie věd a je rozkročený mezi Prahou a Brnem (jedná se o dvě samostatná pracoviště).

Brněnští archeologové zde představili svůj výzkum paleolitu a paleontologii se základnou v Dolních Věstonicích, přičemž nedaleko odtud vznikl na pavlovských stráních roku 2016 moderní archeopark Pavlov. Jde o jeden z nejvýznamnějších sídelních areálů v Evropě: dochovaly se zde půdorysy sídlišť, ohnišť, zbytky dílen i doklady výroby nástrojů a dalších předmětů z paleolitické domácnosti či kosterní odpad z ulovených a zkonzumovaných zvířat. Mezi nimi byly i kosti mamutů.

Další základnu mají archeologové v Dolních Dunajovicích, kde zkoumají vykopávky z doby římské a stěhování národů. Podařilo se jim odkrýt jak langobardské pohřebiště, tak římskou vojenskou nemocnici valetudinaria v Mušově. Tam se také v polovině května poklepe na základní kámen návštěvnického centra s podtitulem „Brána do Římské říše“.

Posledním pilířem jsou pak Mikulčice, kde od roku 2014 funguje středisko pro slovanskou a středověkou archeologii. Archeologové při svém výzkumu využívají moderních postupů, v rámci ústavu má silnou pozici laboratoř paleoekologie, pod kterou spadá i takzvaná dendrochronologie a archeobotanika.

Související články:

Akademický sněm odmítl škrty v rozpočtu na příští rok

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 

Licence Creative Commons

Akademický sněm_duben 2019-75

Akademický sněm_duben 2019-75

Akademický sněm_duben 2019-2

Akademický sněm_duben 2019-2

Akademický sněm_duben 2019-6

Akademický sněm_duben 2019-6

Akademický sněm_duben 2019-7

Akademický sněm_duben 2019-7

Akademický sněm_duben 2019-9

Akademický sněm_duben 2019-9

Akademicky-snem_duben-2019-11

Akademicky-snem_duben-2019-11

Akademický sněm_duben 2019-12

Akademický sněm_duben 2019-12

Akademický sněm_duben 2019-14

Akademický sněm_duben 2019-14

Akademický sněm_duben 2019-16

Akademický sněm_duben 2019-16

Akademický sněm_duben 2019-17

Akademický sněm_duben 2019-17

Akademický sněm_duben 2019-18

Akademický sněm_duben 2019-18

Akademický sněm_duben 2019-25

Akademický sněm_duben 2019-25

Akademický sněm_duben 2019-26

Akademický sněm_duben 2019-26

Akademický sněm_duben 2019-30

Akademický sněm_duben 2019-30

Akademický sněm_duben 2019-33

Akademický sněm_duben 2019-33

Akademický sněm_duben 2019-38

Akademický sněm_duben 2019-38

Akademický sněm_duben 2019-47

Akademický sněm_duben 2019-50

Akademický sněm_duben 2019-68

Akademický sněm_duben 2019-74

Akademický sněm_duben 2019-77

Akademický sněm_duben 2019-82

Akademický sněm_duben 2019-87

Akademický sněm_duben 2019-89

Akademický sněm_duben 2019-92

Akademický sněm_duben 2019-96

Akademicky-snem_duben-2019-102