Zahlavi

Inovace by neměly být jen doménou mužů

08. 08. 2019

Inovace představují jednu z hlavních hnacích sil hospodářského růstu, technologického a společenského rozvoje. Jsou také stimulem k překonání výzev, jimž lidstvo v současnosti čelí. Inovacím a inovačním politikám ale často něco zásadního chybí. Tento nedostatek může nejen omezit míru dosaženého pokroku, ale i jít proti demokratickým zásadám. Nejen těmto otázkám se věnuje následující příspěvek Národního kontaktního centra gender a věda, které spadá pod Sociologický ústav AV ČR.

Auta jsou designována na výšku a váhu průměrného muže, figuríny využívané na crash testy mají mužskou stavbu těla. Ženy mají v důsledku toho při řízení špatnou polohu, pásy jim nesedí – významně se tak zvyšuje riziko i závažnost zranění při nehodách. Ochranné pomůcky jako třeba neprůstřelné vesty špatně padnou a policistky jsou kvůli tomu vystaveny většímu ohrožení. Velikost současných mobilních telefonů umožňuje mužům ovládání jednou rukou, ženám nikoli.

Technologie hlasového ovládání často nejsou schopny reagovat na polohu hlasu žen. Aplikace na rozpoznání obličejů fungují lépe u mužů než u žen. Vyhledávače Google zobrazují různá pracovní místa mužům a ženám, přičemž vysoce placená pracovní místa jsou neúměrně více zobrazována mužům. Strojové učení a umělá inteligence budou – bez vědomé snahy o změnu přístupu – reprodukovat negativní předsudky vůči ženám. Virtuální asistentky a ženské avatary (Siri, Alexa) jsou servilní a designované vstřícně reagovat na sexuálně obtěžující narážky. Příkladů, které bychom mohli uvést je mnoho.

Česko přitom chce být do roku 2030 lídrem v inovacích. Vznikla inovační strategie, pořádají se akce jako Týden inovací, budují se inkubátory a inovační centra. Často se v této souvislosti odkazujeme na zahraničí – něco nám ale uniká.

Evropské země, které jsou inovačními lídry, totiž zároveň vykazují nejvyšší pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů. Jde například o Dánsko, Finsko či Nizozemí. Propojit inovace s rovností žen a mužů znamená zvýšit jejich kvalitu, snížit ekonomická, společenská i zdravotní rizika, která plynou z často jednostranných a třeba i nedostatečných řešení. Je to fér. To by mělo stačit. Navíc je to i výhodné.

Inovace také pro ženy
Inovace by měly přispívat ke zlepšení života co nejširšího okruhu osob. Zvlášť ty (spolu)financované z veřejných zdrojů. Rostoucí počet výzkumů a analýz ovšem ukazuje, že tomu tak pokaždé není. Jak mj. konstatuje stanovisko jedné ze stálých poradních skupin Výboru pro evropský výzkumný prostor a inovace, koncový uživatel inovací je často implicitně definován jako muž. Rozhodnutí, co je označeno jako výzva, i přístupy k jejich řešení dělají logicky především muži, kteří v této oblasti dominují. Výsledkem jsou zbytečné ztráty, nedostatečná řešení a opomíjení významných problémů.

Když už inovace na ženy myslí, často neřeší jejich odlišné zkušenosti, potřeby, společenské role či fyziologii, ale pouze „přelakují na růžovo“ výrobek navržený pro muže. Mnohé oblasti a problémy se tak nepovažují za zásadní nebo hodné toho, aby se řešily. Menší pozornost patří odvětvím, kde převažují ženy (pečovatelský sektor, sektor služeb, veřejný sektor). Menší míru pozornosti poutají také sociální inovace (jak samotné, tak ve spojení s technickými inovacemi).

Zásadním tématem nejsou ani dopady inovací, které ovlivňují pracovní situaci žen. Například design přístrojů či skutečnost, že rostoucí digitalizace způsobí úbytek pracovních míst zejména u žen.

Mimo zohlednění výše zmíněného bychom se měli věnovat i dalším osám společenského znevýhodnění. Včetně věku, zdravotního stavu a postižení, rozdílů v rozdělení pečovatelských povinností, rasy a etnického původu, společenského postavení, ekonomické nerovnosti, LGBT+ a dalším. Nesmíme však zapomenout na jedno. Ženy nejsou menšina. Tvoří polovinu populace.

Oblasti, jimž je vhodné se věnovat:
Nedostatečné zastoupení žen mezi inovátory, podnikateli, vlastníky a zakladateli malých a středních podniků.

Zvýšení účasti žen na procesech kokreace v roli uživatelek i tvůrkyň znalostí a inovací.

Revize a náprava existujících inovací mířených na celou populaci, navržených podle mužské normy.

Vyhodnocování dopadů inovací na ženy a muže a jejich zohlednění v projektech (spolu)financovaných z veřejných rozpočtů jako  podmínky udělení financí.

Překonávání obrazu inovací jako mužské domény.

Formulace společenských výzev, které zohlední potřeby a zkušenosti žen (např. specifické zdravotní problémy, rozdíly ve zdravotních diagnózách, rozdíly v interakcích robota/člověka, otázky bezpečnosti atd.).

Větší pozornost sociálním inovacím.

Text vychází z dokumentu Výboru pro evropský výzkumný prostor a inovace Standing Working Group on Gender in Research and Innovation 2019: Innovating innovation: Policy brief on gender and innovation.

Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Hana Tenglerová, Národní kontaktní centrum gender a věda Sociologického ústavu AV ČR
Foto: Shutterstock