Baťovská odysea zašlého evropského průmyslu

Monografii sledující uceleně ekonomickou a sociální dimenzi baťovského podnikání v době jeho vrcholné zahraniční expanze představili a slavnostně pokřtili její autoři Martin Jemelka a Ondřej Ševeček v pondělí 6. února v Literární kavárně Knihkupectví Academia. O úvodní slovo ke knize Tovární města Baťova koncernu požádali autoři místopředsedu Akademie věd ČR Pavla Barana, který budování Baťova koncernu popsal jako „prostředí, kde se ve složitých interakcích rodila průmyslová společnost, z níž jsme vzešli i my.“

Z perspektivy světových hospodářských a sociálních dějin patří výzkum dějin koncernu Baťa k nejzajímavějším tématům české hospodářské a sociální historiografie. Zatímco baťovská architektura a v posledních letech i problematika působení koncernu za druhé světové války patří k frekventovaným tématům českého dějepisectví, komplexní zpracování významné etapy koncernových dějin, jakou byla expanze společnosti formou zakládání zahraničních výrobních společností a satelitních továrních sídlišť v době velké hospodářské krize, dosud čekala na své zpracování.

Ondřej Ševeček přiblížil začátky vzniku monografie čítající 912 stran, „první léta výzkumu spočívala v cestách od Temže po maďarskou pustu, z čehož vzešlo na 40 tisíc fotokopií archivních dokumentů, které bylo třeba zpracovat.“

Úryvek z knihy:

„Pokud bychom chtěli charakterizovat vývoj baťovského podnikání v první polovině 20. století, bylo by jej nejspíše možné popsat jako „řízení změny“. Klíčovými mezníky ve vývoji byly první světová válka, rozpad Rakouska-Uherska a vznik Republiky československé, Velká hospodářská krize, mnichovská deklarace, druhá světová válka a zrod bipolárního světa poválečného období. Na špici obuvnické branže přivedla původně nevýznamný podnik schopnost reagovat pružně na objevující se problémy a současně úspěšně měnit strategie, a to jak v oblasti produkce a distribuce, tak ve sféře organizace a řízení podniku. Nebyly to ovšem jen pasivní reakce na změny prostředí, ale často spíše inovativní utváření světového trendu v daném odvětví.“

Ondřej Ševeček je ředitelem Filozofického ústavu AV ČR a Martin Jemelka působí v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR.

Připravil: Odbor mediální komunikace Kancelář AV ČR
Foto: Obálka knihy (Nakladatelství Academia)

Přečtěte si také

• Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
• Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
• Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
• ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
• Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
• Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
• Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
• Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
• Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
• AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe