Zahlavi

Postavení evropských žen ve vědě: Zlepšení tu máme, ale pomalé

25. 03. 2019

Genderová rovnost se netýká pouze žen, ale nás všech. Tak shrnul eurokomisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas zprávu Evropské komise nazvanou She Figures 2018. Evropská komise publikuje tyto souhrnné zprávy, které mapují postavení žen ve vědě napříč evropskými zeměmi, každým třetím rokem.

Když v roce 2003 vyšla první statistika She Figures, byly ženy nedostatečně zastoupeny nejen na nejvyšších stupních vědecké kariéry, ve vedoucích pozicích, ale například i na úrovni doktorandského studia. Z nynější zprávy vyplývá, že tyto statistiky se v posledních letech změnily, byť ve vědě je průměrně napříč Evropou pořád pouze třetina žen a Česká republika má třetí nejhorší podíl.

Nejvyšší reprezentací žen ve vědě se mohou pochlubit Lotyšsko a Litva (51 a 50,7 procent), zatímco nejnižší zastoupení vykazuje Nizozemí (25,4 procent). Následuje Francie (26,1 procent) a hned po ní Česká republika s 26,9 procenty.

Od roku 2003 se počet žen na úrovni magisterského studia zvýšil natolik, že ve většině oborů ženy převažují. Podíl žen mezi doktorandy je poměrně vyrovnaný. Zatímco v magisterských programech počet žen přibývá, na dalších úrovních žen rapidně ubývá. To platí i o České republice.

Málo profesorek

V zastoupení žen na profesorské úrovni v rámci akademických úvazků skončila ČR na druhé nejhorší příčce. V zemích EU je průměr podílu žen profesorek z celkových akademických úvazků 7,4 procent a mužů 16,4 procent, zatím ČR má 2,4 procent profesorek a 7,3 profesorů mezi akademickými pracovníky. V r. 2016 jsme měli celkově 14,6 procent žen na profesorské pozici, zatímco evropský průměr je 23,7 procent.

Ve vedení a na vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu jsou české ženy zastoupeny značně nedostatečně. Zatímco průměr v EU byl v r. 2017 27 procent žen mezi členy vedení  a 20 procent v rozhodovacích pozicích, v ČR to bylo 17 procent žen mezi členy vedení a nulový podíl na nejvyšších postech vedení.

Ze studie mimo jiné vyplývá, že i pracovní podmínky pro obě pohlaví se značně liší. Například přesčasy odpracovalo 13 procent žen oproti 8 procentům mužů. Osm procent žen mělo smlouvu na dobu určitou, u mužů to bylo 5 procent.

Související články:

Jak sloubit vědu a rodinu? ptala se úspěšná konference Women in Science

Připravila: Naďa Straková, NKC - Sociologický ústav AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock

 

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce