Zahlavi

Opatření proti covid-19 je třeba sdělovat jasně a opakovaně, říká ekonom

22. 04. 2020

Jak účinně sdělovat veřejnosti, která opatření jsou nezbytná, abychom se co nejlépe vypořádali s šířením nového koronaviru a nemoci covid-19? Jak postupovat v hospodářské oblasti, aby byly dopady předpokládané ekonomické krize co nejmenší? Doporučení nabízejí ekonomové z CERGE-EI (pracoviště AV ČR a UK) v rámci projektu Anti COVID-19.

K projektu Anti COVID-19 se hned v úvodu (v březnu) zapojil také Vladimír Novák, doktorandský student, který úzce spolupracuje s nositelem ERC grantu Filipem Matějkou. Oba se ve své běžné vědecké práci zabývají mimo jiné teorií racionální nepozornosti. V časech koronaviru se ale bezprostředně pustili do analýz současné situace. Vladimíru Novákovi jsme položili několik otázek.


Vladimír Novák působí v CERGE-EI při Národohospodářském ústavu AV ČR

Jak jste se k projektu Anti COVID-19 dostal? Podílel jste se na něm hned od počátku, je to tak?
Ano, hned po vypuknutí krize jsme chtěli pomoci, jak nejlépe umíme, naším cílem bylo poskytnout svou expertízu, případně se spojit s odborníky z jiných oblastí. Velmi rychle všechny naše aktivity zastřešila platforma IDEA při CERGE-EI, aby výstupy vycházely centralizovaně. Současně bylo důležité, aby se informace dostaly k veřejnosti a k těm, kdo o příslušných opatřeních rozhodují a kteří mohou naše výsledky využít.

Jak se výjimečná situace kolem koronaviru, omezené kontakty mezi lidmi a další opatření, odrazily na vaší práci?
Většina z nás pracuje nyní z domova, komunikujeme spolu jen na dálku, což do určité míry práci komplikuje. Já osobně se věnuji hlavně ekonomii informací, tedy tomu, jak lidé informace získávají a jak s nimi nakládají. Takže i ve studii, které jsem se s kolegy věnoval, jsme především sledovali, jak by se měla veřejnosti sdělovat vládní nařízení, respektive jak lidé na informace reagují, jestli se jim musejí připomínat, nebo ne (studie nese název Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat, pozn. redakce).

Za současných okolností jste ale sotva mohli sbírat data přímo v terénu. Dotazujete se lidí online? Například senioři většinou internet nemají, s mailem nepracují. Jsou potom vaše výsledky reprezentativní?
Jistě, nemohli jsme se jít ptát lidí přímo, ale díky spolupráci se společností Behavio jsme mohli shromažďovat potřebná data online. Oni mají skupinu lidí, se kterými pracují dlouhodobě a mezi nimi jsou i senioři. Skutečně některé naše výsledky upozorňují, že je třeba se speciálně věnovat komunikaci se seniory, například se snažit jim zprostředkovat vládní nařízení i druhotně, přes jejich blízké, aby se o nich opravdu dozvěděli.

Dá se specifikovat, jaká vládní nařízení se šíří lépe a jaká hůř? Přistupují lidé jinak k těm, která se týkají bezprostředně zdravotního stavu, než třeba k informacím vztahujícím se k ekonomickým aktivitám, obchodům a podobně?
Zaměřili jsme se přímo na to, jak má vláda lidem sdělovat, že mají nosit roušky a zdržovat se doma. Data jsme začali sbírat 20. března, kdy už lidé museli být doma, věděli, že by měli nosit ochranné prostředky, ale současně to bylo ještě dost v počátcích. Čili nás zajímalo jednak, jak to lidé dodržují, jednak jak budou reagovat na různé informace.

Jak jste postupovali?
Provedli jsme experiment. Naši reprezentativní skupinu jsme rozdělili do pěti podskupin. Jedné jsme neřekli žádnou informaci, pouze jsme se účastníků zeptali, jak se chovají, jak dodržují určité pokyny. Dalším podskupinám jsme pak dali každé jinou informaci. Například v jedné jsme jen zopakovali v té době zveřejněná vládní nařízení. V další podskupině jsme účastníky upozornili na společenský dopad, jakousi společenskou normu – že už se časy změnily a je úplně běžné, že i ostatní lidé, když jdou ven, nosí roušku.

A co u těch ostatních?
V jiné podskupině jsme upozornili, že pokud se nakazí, může to mít vážné zdravotní důsledky – a jaké. A v poslední podskupině jsme upozornili na tzv. negativní externality. To znamená, aby si každý uvědomil, že když vyjde ven, potká několik jiných lidí – a přitom možná neví, že je sám infikovaný a může někoho nakazit.

Jaké konkrétní poznatky vám tento model přinesl?
Studii jsme dělali v době, kdy se už dalo předpokládat, že se informace o nařizovaných postupech dostala ke všem lidem. Čili věděli, že mají nosit roušky, že nemají vycházet z domu. Ale i tak studie ukázala, že je důležité opatření lidem neustále připomínat – a připomínat je navíc jednoduchým způsobem.

Jaký postup se tedy zdá nejúčinnější?
Studovali jsme různé přístupy, účinných se jich ukázalo více, ale velmi úspěšné bylo právě upozorňování na společenské normy. Tedy že už se stalo normálním nosit roušku, že ji mají všichni okolo a že pokud nemusí, nevycházejí ven. Tudíž není nutné strašit možnými zdravotními dopady, ale lze jednoduše upozornit, že se změnila společenská norma. Ale současně že bude třeba tyto věci znovu a znovu připomínat – a to jednoduše. Ideálně by se mělo vytipovat několik opatření a co nejjednodušeji je lidem opakovat.

Co vás na této aktuální práci nejvíce zaujalo? Překvapilo vás něco?
Většinou jakožto výzkumníci pracujeme na problémech dlouhodobě. Jenže teď se ze dne na den vyskytl velký problém, který je třeba řešit tady a teď. Výsledky a výstupy bylo potřeba dávat ven rychle a neustále. I v této chvíli mnoho mých kolegů pracuje na dalších a dalších studiích, které je možné využít.

Jedna ze studií v rámci iniciativy Anti COVID-19 se nazývá Ekonomický šok, jaký svět neviděl. Je to práce Filipa Matějky, na které jste se také podílel – skutečně se dá mluvit o tak rozsáhlém ekonomickém problému?
Určitě ano. Současná krize je unikátní v tom, že zasáhla celý svět najednou a nedala se předvídat. Ekonomové zpravidla radí, jak ekonomiku rozběhnout, kdežto nyní vlastně vyzýváme lidi, aby nepracovali, zůstávali doma – a udržujeme ekonomiku v jakémsi hibernujícím stavu. Studie si kladla za cíl představit základní kroky, které by se měly udělat. Prvním je, že na počátku je potřeba ekonomiku „hibernovat“ a zajistit, aby co nejvíc lidí zůstalo zaměstnaných, aby se nepřetrhaly vazby mezi zaměstnanci a zaměstnavateli či firmami a jejich dodavateli. Poté, co se dořeší zdravotní rizika a budeme mít situaci pod kontrolou, je ale třeba ekonomiku probudit a podpořit.

Daří se prostřednictvím vašich studií oslovovat rozhodovací sféru, politiky, úředníky?
Určitě se snažíme poskytnout své vědomosti, nejlepší postupy a znalosti těm, kteří rozhodují. Velkým úkolem je ale také přímá komunikace s veřejností skrze novináře, aby se lidé dozvěděli, o co se snažíme, co říkáme či doporučujeme. Za poslední měsíc jsme udělali v CERGE opravdu velký kus práce (všechny aktuální výstupy iniciativy anti-COVID-19 jsou na webu CERGE-EI, pozn. redakce).

 


 

Vladimír Novák

Juniorní výzkumný pracovník think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Absolvoval studijní pobyty na Columbia University in New York a Basque Center for Applied Mathematics. Jeho vědecké články zveřejnil např. Journal of Economic Theory. Magisterské studium absolvoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě, mezitím působil i na Institutu finanční politiky na Ministerstvu financí Slovenské republiky. Mezi oblasti jeho vědeckého zájmu patří ekonomie informací, politická ekonomie, makroekonomie a strategické experimentování. 

CERGE-EI

Je společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. CERGE je zkratkou anglického názvu Center for Economic Research and Graduate Education, EI pak zkratkou Economics Institute). Zástupci CERGE-EI zasedli aktuálně v poradních orgánech vlády. Filip Matějka, Štěpán Jurajda, Daniel Münich a Jan Švejnar jsou členy ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu. Štěpán Jurajda a Jan Švejnar jsou také členy obnovené Národní ekonomické rady vlády. Více informací na webu CERGE-EI.


 

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, archiv Vladimíra Nováka

 

 

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce