Milník v boji proti virům a infekcím: laboratoř BIOCEV pozvedne českou vědu
09. 04. 2024
Virologický výzkum v Česku si připsal významný milník. Otevírá se nová laboratoř, která umožní podrobně studovat například žloutenku typu B, horečku údolí Rift, virus HIV i SARS-CoV-2. Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy (BIOCEV) ji uvedlo do provozu 3. dubna 2024 ve Vestci u Prahy. Moderní pracoviště může v budoucnu hrát významnou roli při diagnostice i vývoji léčby těchto i dalších virů.
V novém pracovišti za téměř 65 milionů korun budou vědci a vědkyně zkoumat vlastnosti či životní cykly virů i jejich interakce s přenašeči. Jak vysvětluje experimentální viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, laboratoř umožní studovat například infekci viry hepatitidy B a D, která vede k cirhóze a zhoubnému nádoru jater. „Experimenty nám pomohou pochopit, proč lze onemocnění v mnoha případech úspěšně léčit, ale ne vyléčit. Měly by objasnit mechanismy, které by k vyléčení vedly,“ uvádí.
„Díky otevření špičkové laboratoře, která převyšuje kvalitou i řízením jiná pracoviště ve světě, se podařilo významně pozvednout úroveň české vědy,“ zdůrazňuje vědecký ředitel centra BIOCEV Pavel Martásek.
Nová laboratoř s biologickým zabezpečením stupně 3 (BSL3)
Unikátní výzkum pod jednou střechou
Nové pracoviště s biologickým zabezpečením stupně 3 (BSL3) poslouží k preklinickému testování na buněčných kulturách, tzv. in vitro výzkumu. BIOCEV má zároveň laboratoř s tímto zabezpečením také pro in vivo experimenty, tedy na zvířecích modelech, kterou centrum otevřelo vloni. Existence obou typů BSL3 laboratoří pod jednou střechou je výjimečná a vytvoří ideální podmínky pro další výzkum virů.
Laboratoř má moderní vzduchotechnický systém regulace s filtrací přívodního i odvodního vzduchu, zařízení pro dekontaminaci všech tuhých odpadů a všech předmětů opouštějících laboratoř. Součástí jsou i bezpečnostní prvky zajišťující ochranu pracovníků v laboratoři i ostatních zaměstnanců centra.
Centrum BIOCEV je podle Pavla Martáska unikátní nejen v Česku, ale zřejmě i v celé Evropské unii. „Pracují zde vynikající biologové, genetici, lékaři, medicinální chemici, odborníci na mikroskopii, ale také znamenití virologové a parazitologové.“ Právě spolupráce vědeckých skupin je podle něj podmínkou pro úspěšné objevy, které mohou vést k záchraně mnoha životů.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: BIOCEV
Přečtěte si také
- Elektronika budoucnosti i nanosvět molekul: Centra Dioscuri zahajují provoz
- Výprava do Mikulčic za poznáním historie a kultury velkomoravských Slovanů
- CzechGlobe získal certifikaci ISO 27001. Pomůže mu získat nové projekty
- Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR se stal členem Národní akademie věd USA
- Zemřel světoznámý chemik Josef Michl, patřil mezi nejcitovanější české vědce
- Věda in flagranti. Startuje 11. ročník fotografické soutěže pro zaměstnance
- Navštivte multižánrový festival A-Fest a poslechněte si kolegy z Akademie věd
- Program PRAK potřetí podpoří transfer vědeckých výsledků z Akademie věd
- Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Knihovna AV ČR
Národohospodářský ústav AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.