Zahlavi

Kvalitní data jsou klíčem pro kvalitní rozhodování

12. 06. 2019

V pořadí druhý ze seminářů, který spojuje svět úředníků a vědců, se v úterý 11. června uskutečnil na Ministerstvu financí ČR. Tématem setkání byly exaktní přístupy k měření a vyhodnocování efektů sociální politiky a jejích programů. Ústředním bodem semináře byly zejména analýzy založené na propojování dat z výzkumů a velkých dat” z administrativních zdrojů.

Vědecké výsledky by měly sloužit nejen akademikům, ale i politikům pro jejich kvalifikovaná rozhodnutí – to je stručně řečeno poselstvím Memoranda uzavřeného na konci roku 2018 mezi Akademií věd ČR a Ministerstvem financí ČR. Například v oblasti sociální politiky je třeba vyhodnocovat, zda zamýšlenou dávku či službu dostal ten, kdo ji potřebuje. Jak ale definovat, kdo je chudý? Jak měřit příjem? A jak nastavit sociální síť, aby jí nepropadly nejvíce marginalizované skupiny?

Akademie věd se otázkami veřejného zájmu dlouhodobě zabývá v programech Strategie AV21. Decizní sféře, konkrétně úředníkům ministerstva financí, proto nabídla prezentaci studie zaměřené na příjmy, chudobu a sociální dávky zpracované Národohospodářským ústavem AV ČR ve spolupráci s kolegy z University of Chicago, která byla nedávno publikována ve vědeckém časopise American Economic Journal: Applied Economics.

„Jsem přesvědčen, že 21. století je naše šance na politiku podloženou fakty, nikoli pouhými výhledy,” uvedl spoluautor studie Nikolas Mittag na semináři, kam kromě zástupců ministerstva zavítala také předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Sběr dat je podle Mittaga nutné zlepšit. Správnou kombinací administrativních dat a dat z výzkumů by byly odhady daleko kvalifikovanější,” zdůraznil a upozornil na to, že dostupná šetření vedou k podhodnocování příjmů chudých domácností a významně snižují propočty dopadů programů, které mají snižovat chudobu. Sudie prokázala, že při použití propojených dat vychází odhadované dopady všech programů téměř dvakrát vyšší. Mnohem více tedy ovlivňují sociální oblast, na niž cílí, než jak by se mohlo zdát na základě závěrů dřívějších studií. Dopady podpor na bydlení se pak ukazují až třikrát vyšší. Podíl matek samoživitelek, které nezachytí záchranná sociální síť, se po kvalitně provedeném vyhodnocení často sníží o polovinu či více.

Mittag 02

Na snímu zprava Marie Bílková, Nikolas Mittag a Pavel Baran

Stále nedostupná data

Každý konkrétní krok v tak citivé oblasti, jako jsou sociální systémy, vyžaduje reflexi vědecké komunity,” připomněl místopředseda Akademie věd Pavel Baran. „Naší společnou povinností je nabídnout karty, do kterých se ti, co rozhodují, mohou podívat. Jak je pak zamíchají, záleží na nich,” dodal Pavel Baran.

Česká republika má dlouhodobou tradici sběru podrobných administrativních dat, mnohdy velmi podrobných – zejména na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení. Nicméně tato data zpravidla nejsou dostupná pro účely pokročilejších analýz. To připustila i ředitelka odboru financování kapitol státního rozpočtu MF ČR Marie Bílková, která seminář zahajovala. „Také já doufám, že 21. století je příležitost pro skutečné rozhodování na základě ověřených dat. Dokážeme data shromáždit, ale musíme je také propojovat, sdílet a využívat,” zdůraznila Marie Bílková.

Související články:

Akademie pomáhá ministerstvu financí najít způsob, jak pracovat s velkými daty

Ministerstvo financí uzavřelo memorandum s Akademií věd

Připravila: Markéta Růžičková, Kancelář Akademie věd ČR

Foto: Anna Fuksová, Ministerstvo financí ČR

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce