Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy

„Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ – tak zní motto Strategie AV21. Naplňuje ho 15 programů, které koordinují pracoviště Akademie věd ČR. Spolupracují na nich s univerzitami, partnery ze státní a veřejné sféry i podnikatelskými subjekty. Společně tak mohou z výzkumů „vytěžit“ co největší přínos pro společnost. Na setkání 24. dubna 2024 na Národní třídě v Praze se představily tři nové programy: Vesmír pro lidstvo, Identity ve světě válek a krizí a Houby – nové hrozby i příležitosti.

V červnu příštího roku uplyne deset let od doby, kdy se spustil první program Strategie AV21 neboli Strategie Akademie věd pro 21. století. Zakládá se na interdisciplinaritě a spolupráci nejen mezi ústavy Akademie věd ČR. Jak zdůraznila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, právě provazování oborů je ve vědě zásadní. „Řešení současných problémů nenalezneme v jednom vědním oboru. Potřebujeme interdisciplinární přístup,“ upozornila a dodala: „Vyjít z ‚oborové bubliny‘ přináší skvělé výsledky.“ Její slova potvrzuje i dobrá pověst, kterou si Strategie AV21 u partnerských organizací i veřejnosti vybudovala.

Mezioborová spolupráce přináší výsledky i při žádostech o grantovou podporu. Vloni jich programy vykázaly celkem 87. „A mají výbornou úspěšnost, šedesát tři procent. Prosadily se i ve větších mezinárodních programech,“ vyzdvihl člen Akademické rady AV ČR Jiří Plešek, který má Strategii AV21 v gesci.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová

Vesmír pro lidstvo
Program navazuje na stejnojmenný ukončený projekt. „Chtěli jsme ho rozšířit o další ústavy, kosmický výzkum totiž zahrnuje spousty aktivit. Proto jsme přišli i s novými tématy,“ vysvětlil koordinátor Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR.

Projekt nejenže rozvíjí poznání o vesmíru, ale také pomáhá zpřístupňovat českému průmyslu unikátní zakázky – například i účastí na mezinárodních misích. Kosmickému výzkumu se navíc otevírají další příležitosti. „Evropská kosmická agentura vybrala do záložního týmu českého astronauta. Na vesmírné stanici by mohl provádět ‚české‘ experimenty,“ uvedl Jiří Svoboda a doplnil, že z programu vzešlo několik návrhů, co by v takovém případě mohlo kosmický výzkum obohatit.

Identity ve světě válek a krizí
„Vybírali jsme téma s dostatečně rozsáhlým potenciálem, jež by šlo pojmout interdisciplinárně, a zároveň aktuální, abychom odpovídali na otázky, které v současném světě rezonují,“ shrnul koordinátor programu Martin Klečacký z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Téma identity jako mnohovrstevnatého fenoménu podle něj tyto cíle naplňuje.

Program se věnuje jak situaci za hranicemi, tak i poměrům v Česku a výzvám, jimž musí společnost čelit.  Zabývá se ale nejen výzkumem formování národních, regionálních či skupinových identit a společenských a politických důsledků těchto procesů, ale i například otázkou propagandy a její role v konstrukci obrazu nepřítele. Chce tak přispět k lepší orientaci veřejnosti i veřejných činitelů v krizích různého typu.

Houby jako nové hrozby a příležitosti
Význam houbových onemocnění v posledním desetiletí stále narůstá – zabíjejí nyní více než například malárie. Netýkají se však jen lidí, ale také živočichů a rostlin. Houby se zároveň mohou využívat v lécích, jak zdůraznil Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který program koordinuje. „Patogeny se stávají rezistentními. Proto hledáme nová léčiva z hub. Vybrali jsme si přehlížené druhy, u nichž chceme identifikovat látky, které produkují.“ Vědci a vědkyně budou hledat jejich využití například při léčbě rakoviny, neurodegenerativních onemocnění i antibakteriálních a antimykotických infekcí.

Téma houbaření lze podle Miroslava Kolaříka dobře uchopit i popularizačně – například zpřístupněním vědeckých postupů amatérským mykologům. „Plánujeme také vydat vůbec první atlas mikroskopických hub,“ dodal.

I
Strategii AV21 má v gesci Jiří Plešek.

Strategie AV21 letos hospodaří s částkou 120 milionů korun, přičemž rozpočet na jeden program činí 7,6 milionu. Desáté výročí oslaví příští rok výstavou v Galerii Věda a umění. „Otevřeme ji od září do listopadu a spojíme s přednáškami. Propojí se i s festivalem Týden Akademie věd,“ nastínil plány Jiří Plešek.

Více informací o nových programech se dozvíte také z rozhovorů s koordinátory.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jan Martínek, Kancelář AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
• Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
• Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
• 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR