Silný laser by mohl sondy urychlit až na 20 % rychlosti světla
04. 10. 2019
Průzkum nejbližšího hvězdného systému Proxima Centauri by mohly urychlit mezihvězdné sondy o velikosti jednoho gramu, urychlené velmi silným laserovým zdrojem až na 20 % rychlosti světla. Probádat asi 150 nejbližších hvězd a jejich planetární systémy během několika desítek let je proto vcelku realistická představa. I tato slova zazněla na setkání Prague Laser Spaceapps Workshop, které se ve dnech 25. až 27. září uskutečnilo v laserovém centru HiLASE v Dolních Břežanech a v Toskánském paláci na Hradčanském náměstí.
Široká aplikace výkonných laserových systémů rozhodně není jen hudbou budoucnosti. Česká pracoviště PALS a HiLASE mají v globálním měřítku zcela zásadní a výjimečné vědecké vybavení. Velké laserové systémy v České republice jsou v současnosti využívány například k výzkumu extrémních stavů hmoty a plazmatu, pro iniciaci velkých plazmových jisker v různých atmosférách, ostřelování povrchů meteoritů, kapalin a pevných látek. Cílem je napodobení extrémních podmínek panujících při vstupu tělesa meziplanetární hmoty, ať už se jedná o asteroid, kometu nebo jen malý meteoroid, do atmosfér planet. Jejich fyzikální a chemické účinky mohly významně přispět k procesům vedoucím přímo či nepřímo ke vzniku života na Zemi.
Přečtěte si také
- Podpora obnovitelných zdrojů je investicí do bezpečnosti, tvrdí evropští vědci
- Nový rekord nepolapitelného neutrina: váží milionkrát méně než elektron
- Žádné dítě není k zahození, říká mladý vědec se zkušenostmi z „Autistánu“
- Světlo jako pomocník při výrobě povrchů inspirovaných přírodou
- Jak dlouho trvá „rok“ na exoplanetách? Doba oběhu zdánlivě kolísá v řádu dní
- Jak vyztužit lidské tělo prostřednictvím biodegradabilních kovů
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.