Zahlavi

O nových technologiích pro rentgenové družice se bude diskutovat v Praze

02. 12. 2019

Za účasti předních odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií se tento týden v české metropoli uskuteční 12. ročník mezinárodní konference AXRO 2019. Na pět desítek účastníků ze 14 zemí světa bude diskutovat o nejnovějších technologiích pro budoucí rentgenové družice a prezentovat významné, nyní připravované kosmické projekty Evropy, USA, Japonska a Číny. Na několika z nich se budou podílet i čeští vědci, mimo jiné z Astronomického ústavu AV ČR

Organizátory pracovního setkání AXRO (International Workshop on Astronomical X–Ray Optics), konaného pod záštitou rektora ČVUT ve Vile Lanna, jsou Astronomický ústav Akademie věd České republiky a České vysoké učení technické v Praze.

Na konferenci zazní 35 příspěvků, například o připravované kosmické misi Evropské kosmické agentury (ESA) ATHENA, SMILE a THESEUS, dále o čínské družici eXTP, kde se předpokládá účast českých vědců, ale i o řadě dalších kosmických družicových projektů americké NASA, Japonska, Ruska nebo Indie.

K nejvýznamnějším referátům bude patřit přednáška prof. Johna Nouska z USA, který je českého původu a je vedoucím vědcem velmi úspěšné americké družice SWIFT zaměřené na pozorování kosmických záblesků záření gama – gigantických kosmických výbuchů představujících nejvíce energetické jevy ve vesmíru. Jeho přednáška bude zaměřena mj. i na výzkum v dalším velmi aktuálním oboru moderní astrofyziky, totiž na analýzu zdrojů gravitačních vln touto družicí.

Předneseny budou ale i další české plány na minidružice, tzv. cubesaty. Podrobný program je k dispozici na webových stránkách konference  https://axro.cz.

Čeští astronomové se v rentgenové optice výrazně prosazují

„Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. „Zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám jako právě v blízkosti obřích černých děr,“ doplňuje mluvčí astronomů.

Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.

Připravil: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Astronomický ústav AV ČR

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce