Češi budou v rámci mise PLATO hledat druhou Zemi
16. 05. 2019
Skupina výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR pod vedením Petra Kabátha se stala oficiálním členem plánované vesmírné mise PLATO. Jde o první přímou českou účast na výzkumu exoplanet.
Mise PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) bude zahájena v roce 2026. Očekává se, že teleskop najde tisíce planet kolem jasných hvězd a několik desítek planet podobných naší Zemi. Mise se pokusí objasnit podmínky, za nichž vznikají planety i život. Zjednodušeně lze také říci, že bude hledat druhou Zemi, chce tím výrazně posunout výzkum extrasolárních planet.
Ondřejovský tým z Astronomického ústavu AV ČR se bude podílet na přípravné fázi jednak tvorbou softwaru pro monitorování stavu přístroje a pro zpracování dat, jednak výrobou 33 hi-tech kontejnerů pro kamery PLATO s extrémními nároky na jejich bezpečnou přepravu, k nimž patří vysoké požadavky na čistotu či otřesuvzdornost. Po startu mise PLATO se český tým zapojí také přímo do hledání tzv. druhé Země.
Česká účast na misi PLATO bude podpořena příspěvkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výši téměř 840 tisíc eur. Mimo přístrojové vybavení se náklady na misi, hrazené z Vědeckého programu ESA, odhadují na více než 680 milionů eur.
Exoplanety neboli extrasolární planety jsou planety u jiných hvězd, než je naše Slunce. Dnes jich známe již tisíce. Planeta v obyvatelné zóně byla před třemi lety objevena dokonce i u nejbližší hvězdy ke Slunci, Proximy Centauri.
Připravil: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Ilustrace: ESA
Přečtěte si také
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
- Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
- Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
- Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
- Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
- Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
- Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
- Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun
- Budoucnost energetiky: malé modulární reaktory jako zdroj čistší energie
- V Česku ve vědě zůstává ohromné množství srdcařů, říká Helena Reichlová
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.