Zahlavi

AUDIO: Mizející tma, krása ondřejovské hvězdárny a nebezpečí Starlinku

17. 11. 2020

S podcastem Věda na dosah jsme vyrazili do Ondřejova za Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR. Povídali jsme si o tom, jak chránit tmavou noční oblohu a proč je potřebná. Ptali jsme se, jestli a kdy vyšleme do vesmíru českého kosmonauta či astronauta a jaký je v těchto názvech vlastně rozdíl. Hrozí, že se dočkáme časů, kdy na nebi uvidíme více umělých družic než hvězd? Odpovídá Pavel Suchan.

Poslechněte si i další podcasty ze série Věda na dosah

O strategiích hraboše lesního neboli norníka rudého pro přežití doby ledové vypráví Michaela Horníková z Ústavu fyziologie a genetiky živočichů AV ČR v Liběchově.

Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia a autor knihy Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích, nás provedl pohnutými poválečnými dějinami obce Postoloprty na Lounsku. Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? 

Jak se nejlépe bránit před bleskem? Co jsou skřítci, elfové a trollové v oblacích a jak se hledají? O výzkumu bouřky s námi hovořila Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. 

Podcasty Akademie věd ČR jsou k dispozici na Anchor, Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Soundcloud ad. 

Apple Podcasts LogoBreaker LogoGoogle Podcasts LogoPocket Casts LogoRadioPublic LogoSpotify Logo

Připravili: Leona Matušková a Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová a Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Ondrejov (01)

Ondrejov (01)

Ondrejov (02)

Ondrejov (02)

Ondrejov (03)

Ondrejov (03)

Ondrejov (04)

Ondrejov (04)

Ondrejov (05)

Ondrejov (05)

Ondrejov (06)

Ondrejov (06)

Ondrejov (07)

Ondrejov (07)

Ondrejov (08)

Ondrejov (08)

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce