Vzniká česko-německá výzkumná platforma. Zaměří se na historii i filozofii
20. 09. 2021
Vliv moru na středověkou Evropu, historii zaniklého pracovního tábora v Krušných horách i soudobé dějiny přelomu tisíciletí budou zkoumat vědci v rámci nově vznikající česko-německé platformy nazvané Leibniz GWZO Prague. Minulý týden v pražské vile Lanna spolupráci slavnostně zahájili český ministr kultury Lubomír Zaorálek, saský ministr pro vědu Sebastian Gemkow, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a viceprezident Leibnizovy společnosti Sebastian Lentz.
Za druhé světové války vyrostl v Rolavě (německy Sauersack) v Krušných horách cínový důl spojený se zajateckým pracovním táborem. Kov v něm pro nacistickou říši museli dolovat francouzští, sovětští, ale i italští nebo řečtí zajatci. Dnes po něm zůstaly jen ruiny budov a podzemní zatopený labyrint průzkumných, těžebních a dopravních chodeb. Místo poslední dobou vzbuzuje zvědavost turistů i lovců záhad a paranormálních jevů, ještě dříve než oni se ale o místo začali zajímat vědci a dosud se mu věnují. Dokumentují nálezy a střípek po střípku skládají obrázek zaniklého dolu i osudů lidí, kteří v něm museli pracovat.
Projekt, u nějž je spolupráce českých a německých historiků bezesporu výhodou, představil při slavnostním zahájení platformy Leibniz GWZO Prague Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu AV ČR představuje projekty.
Krušnohorsko a vůbec celé česko-německé pohraničí ale skrývá i dávnější pozapomenuté příběhy, sahající až do období raného středověku. I projekty zaměřené na toto období podpoří nově vznikající platforma.
„Badatelé se v rámci společných programů budou moci věnovat širokému spektru témat od archeologie, historie a dějin umění až po vývoj práva ve střední a východní Evropě,“ přibližuje ředitel Filosofického ústavu AV ČR Ondřej Ševeček. Právě Filosofický ústav bude za českou stranu spolupráci koordinovat. Partnerem z německé strany je Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO). Kooperaci pak na vyšší úrovni zastřešují Akademie věd ČR a Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft).
Za německou stranu platformu koordinuje Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO).
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ve vile Lanna připomněla, že platforma už fakticky funguje od roku 2020, jenže kvůli pandemii covidu-19 ji nebylo dosud možné slavnostně zahájit. K setkání vědců i vrcholných představitelů vědeckých institucí tak došlo až v pátek 17. září 2021.
Více informací o platformě nabízejí webové stránky Leibniz GWZO Prague.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
- Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
- Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
- Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
- Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
- Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
- Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
- Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
- Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
- Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.