Zahlavi

Unikátní kniha o nářečích je živou výpovědí o životě Bělorusů v Lotyšsku

17. 02. 2020

Recepty na domácí pálenky i umění zaříkávačů: Mirosław Jankowiak, polský dialektolog působící ve Slovanském ústavu AV ČR, vydal knihu Současná běloruská nářečí v Lotyšsku. Charakteristika. Výběr textů. Tato práce je v současnosti nejrozsáhlejším dílem pojednávajícím o jazyce Bělorusů a Poláků hovořících bělorusky v Lotyšsku a zejména nejobjemnější sbírkou autentických nářečních textů z této oblasti. Přináší ale také řadu neobvyklých historek nebo praktických receptur.

Odkud se berou děti? Přináší je čáp z močálu, takže když se čáp objeví a nechcete, aby Vám dalšího potomka přinesl, zaženete ho klacky. Účinný lék na zmijí uštknutí? Pošlete pro zaříkávače neboli šeptuna, ten na ránu „našeptá“, aby zmizela.

Historek, zvyků, ale i vzpomínek na život na vesnici v době Sovětského svazu je kniha Současná běloruská nářečí v Lotyšsku plná. Jejím původním cílem bylo přitom zaznamenat zanikající dialekty běloruštiny, jednoho z jazyků, jimiž se v Lotyšsku – kromě ruštiny, polštiny a tzv. latgalštiny – hovoří.

Hlavním přínosem knihy jsou příběhy zapsané v původním znění, které mapují každodenní život, historii a názory místních obyvatel na současnost i minulost. Kniha zaznamenává i procedury místních lidových léčitelů nebo recepty na domácí pálenky. Práce je tak důležitým pramenem nejen pro úzce zaměřené jazykovědce, ale rovněž pro etnology, historiky a sociology.

Dialektolog Jankowiak v terénu

Mirosław Jankowiak je předním světovým odborníkem na běloruštinu a zejména běloruská a polská nářečí, jenž v minulosti působil také v Polské akademii věd a na Varšavské univerzitě. Zásadní součástí jeho výzkumu je pořádání dialektologických expedic do východního Polska a zejména do postsovětského prostoru.

Na titulním snímku běloruský folkorní soubor na svátku okurek ve městě Krāslava

Připravil: Vladislav Knoll, Slovanský ústav AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Mirosław Jankowiak, Slovanský ústav AV ČR

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce