Zahlavi

Radomír Pánek nově vede konsorcium, které řídí evropský fúzní výzkum

08. 01. 2024

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek nově vede evropské konsorcium EUROfusion, které má na starost vývoj zdroje energie na principu jaderné fúze. Konsorcium EUROfusion sdružuje téměř 5000 vědců ze 193 výzkumných institucí, univerzit a firem z celé Evropy. Hospodaří s rozpočtem ve výši téměř jedné miliardy eur, které mu poskytla Evropská komise a členské státy. Do prestižní pozice předsedy valného shromáždění konsorcia EUROfusion byl český vědec zvolen v prosinci.

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek převzal pozici od prvního ledna po viceprezidentovi švýcarské EPFL Lausanne Ambrogio Fasolim. Úkolem konsorcia je koordinovat komplexní výzkumný program s cílem zajistit Evropě bezemisní, nevyčerpatelný a bezpečný zdroj energie využívající termonukleární fúzní reakci.

„Tato prestižní pozice pro mě na jednu stranu představuje jedinečnou příležitost se podílet na vedení jednoho z klíčových vědeckých programů pro lidstvo, ale také velkou výzvu z pohledu koordinace velmi rozsáhlého mezinárodního výzkumného programu. Každopádně jsem přesvědčen, že zvolení do této pozice je také odrazem vysoké úrovně fúzního výzkumu, kterého jsme za posledních patnáct let v Česku dosáhli,“ říká nově zvolený předseda Radomír Pánek. 

Klíčová role předsedy
Předseda valného shromáždění EUROfusion zastává klíčovou úlohu při koordinaci vědecké strategie konsorcia a spolupráce s členskými státy, Evropskou komisí i mezinárodní organizací ITER. Fúzní výzkum prochází v současné době celosvětově zásadním vývojem a přináší řadu nových výzev díky rostoucím soukromým investicím, změnám v projektu ITER i intenzivní přípravě evropského prototypu fúzního reaktoru DEMO.

„Vývoj fúzní elektrárny je pro lidstvo klíčový, protože poskytne nevyčerpatelný, zcela bezpečný, téměř bezemisní a velmi výkonný zdroj energie. Fúzní energie nabízí řešení mnoha problémů spojených s tradičními způsoby výroby energie a bude hrát klíčovou roli v udržitelné a bezpečné energetické budoucnosti lidstva,“ dodává vědec.

Dlouholeté zkušenosti
Radomír Pánek je odborníkem v oblasti výzkumu fyziky a technologie jaderné fúze. Už během svého studia absolvoval pobyty ve významných evropských fúzních centrech. V Ústavu fyziky plazmatu AV ČR vedl projekt instalace tokamaku COMPASS i v současné době probíhající projekt konstrukce nového tokamaku COMPASS Upgrade. Tokamak je zařízení, jež vytváří silné magnetické pole, které izoluje extrémně horké termonukleární plazma od okolí. Tento princip budou využívat první fúzní elektrárny. Jako ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR působí Radomír Pánek od roku 2015.

V roce 2020 se Radomír Pánek stal také místopředsedou správní rady Evropské agentury Fusion for Energy (F4E). Organizace sídlí v Barceloně a zajišťuje realizaci evropské části dodávek pro tokamak ITER, mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ve francouzské Cadarache. Radomír Pánek též vede Technický poradní panel organizace F4E a reprezentoval Evropu ve Vědeckém výboru projektu ITER.

Více informací o jaderné fúzi si přečtěte v AVexu Energetické využití jaderné fúze na dosah.

Zveřejnila: Zuzana Dupalová s využitím tiskové zprávy, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce