Prestižní francouzskou poctu získala členka Akademické rady
27. 02. 2019
Historička umění Taťána Petrasová převzala na slavnostní ceremonii na Francouzském velvyslanectví v Praze prestižní vyznamenání za zásluhy ve vzdělání, vědě a kultuře – Řád akademických palem.
Jde o jedno z nejstarších vyznamenání pro civilní osoby, které se udílí od poloviny 50. let a je určené osobnostem, jež se významně zasloužily o vzdělávání a vědu. Členka Akademické rady AV ČR Petrasová ocenění obdržela ve stupni rytíř.
Taťána Petrasová je uznávanou odbornicí na výtvarné umění 19. století a autorkou mnoha výstav a publikací. Jako editorka se podílela mimo jiné na tisícistránkovém svazku Dějiny umění v českých zemích 800–2000, který zpracovává proměny umělecké tvorby v českých zemích od Velké Moravy po současnost a vznikal téměř čtrnáct let.
Taťána Petrasová s Řádem akademické palmy
„Udělení Řádu akademické palmy rytířského stupně mě opravdu potěšilo. Chápu jej jako podporu společného úsilí Akademie věd České republiky, Centre national de la recherche scientifique a Univerzity Karlovy vybudovat v pražském Centre français de recherche en sciences sociales (Francouzský ústav pro výzkum v sociálních vědách) standardní vědecké pracoviště, jako jsou obdobná zahraniční centra CNRS v Berlíně, Neapoli nebo Oxfordu,” řekla Taťána Petrasová. Na hrudi se jí nádherně vyjímala pocta – pozlacená medaile ve tvaru palmových ratolestí, zavěšená na fialové stuze.
Na titulní fotografii přebírá laureátka ocenění od Kulturního rady Velvyslanectví Francie Luc Lévyho
Související články:
Předsedkyně navštívila Ústav dějin umění
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Martin Mádl, Ústav dějin umění AV ČR
Přečtěte si také
- Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
- Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
- Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
- V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
- Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
- Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
- Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
- Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
- Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
- Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.