Zahlavi

Prestižní francouzskou poctu získala členka Akademické rady

27. 02. 2019

Historička umění Taťána Petrasová převzala na slavnostní ceremonii na Francouzském velvyslanectví v Praze prestižní vyznamenání za zásluhy ve vzdělání, vědě a kultuře – Řád akademických palem.

Jde o jedno z nejstarších vyznamenání pro civilní osoby, které se udílí od poloviny 50. let a je určené osobnostem, jež se významně zasloužily o vzdělávání a vědu. Členka Akademické rady AV ČR Petrasová ocenění obdržela ve stupni rytíř.

Taťána Petrasová je uznávanou odbornicí na výtvarné umění 19. století a autorkou mnoha výstav a publikací. Jako editorka se podílela mimo jiné na tisícistránkovém svazku Dějiny umění v českých zemích 800–2000, který zpracovává proměny umělecké tvorby v českých zemích od Velké Moravy po současnost a vznikal téměř čtrnáct let.

Taťána Petrasová s Řádem akademické palmy

„Udělení Řádu akademické palmy rytířského stupně mě opravdu potěšilo. Chápu jej jako podporu společného úsilí Akademie věd České republiky, Centre national de la recherche scientifique a Univerzity Karlovy vybudovat v pražském Centre français de recherche en sciences sociales (Francouzský ústav pro výzkum v sociálních vědách) standardní vědecké pracoviště, jako jsou obdobná zahraniční centra CNRS v Berlíně, Neapoli nebo Oxfordu,” řekla Taťána Petrasová. Na hrudi se jí nádherně vyjímala pocta – pozlacená medaile ve tvaru palmových ratolestí, zavěšená na fialové stuze.

Na titulní fotografii přebírá laureátka ocenění od Kulturního rady Velvyslanectví Francie Luc Lévyho

Související články:

Předsedkyně navštívila Ústav dějin umění

Vracíme vám, co vám patří

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Martin Mádl, Ústav dějin umění AV ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce