Zahlavi

Představa o žáčcích z Východu neplatí, znělo na konferenci

17. 10. 2019

Víru v lepší budoucnost po roce 1989 nahrazuje stesk po minulosti, na síle nabývá populismus a autoritářství. Dějí se ale tyto jevy v rozporu s odkazem „sametových revolucí“, anebo jsou logickým důsledkem celého polistopadového směřování? O konci postkomunismu a cestě k novým protestům se ve středu 16. října 2019 diskutovalo na konferenci Velvet Capitalism (Sametový kapitalismus), jejímž spolupořadatelem byl Ústav státu a práva AV ČR.

Konferenci ve výstavním prostoru DOX zahájil ministr kultury Lubomír Zaorálek, z pozice předsedy Masarykovy demokratické akademie, která byla dalším spolupořadatelem. První diskusní panel moderoval bývalý šéf Ústavu mezinárodních vztahů a současný velvyslanec v Paříži Petr Drulák, druhý debatní blok pak vedl Petr Agha, vedoucí interdisciplinárního Centre for Law and Public Affairs (CeLAPA) při Ústavu státu a práva AV ČR (ÚSP).

Konference se účastnil mimo jiné chorvatský filozof a kulturní teoretik působící v Berlíně Boris Buden, autor vlivné knihy Konec postkomunismu: Od společnosti bez naděje k naději bez společnosti, která v ČR vyšla v roce 2013. Boris Buden v ní rozbíjí obecně sdílenou představu o postkomunismu postavenou na předpokladu, že lidé z východního bloku jsou „dětmi“, které se po roce 1989 přicházejí učit od „rodičů“ ze Západu. Buden považuje tento koncept za jeden z hlavních mýtů roku 1989.

2019_10_17_VelvetC
Hlavní řečníci konference Velvet Capitalism

Zklamání ze Západu… i Východu

„Návrat na Západ“ byl důležitým heslem celého porevolučního společenského dění. Po vstupu do Evropské unie a Severoatlantické aliance jsme získali pocit, že byl návrat završen. Jsme součástí Západu. Ale jsme zklamaní. Západ je jiný, než jsme si jej vysnili. Zároveň jsou ale i intelektuálové na Západě zklamaní z vývoje zejména v Polsku a Maďarsku, ale i Česku. Kde jsou morální autority typu Václava Havla? Je snad Východ stejně zkažený jako Západ? Znělo také na konferenci.  

Možná právě z představy žáčka, kterou jsme si ale my sami na Východě spoludefinovali, vychází i současná protievropská politika Viktora Orbána v Maďarsku a Jaroslava Kaczynského v Polsku. „Orbán i Kaczynski se domnívají, že svou politikou dovršují odkaz roku 89, už nejsou pouhými žáčky, jsou autonomní, nezávislí, a dokonce mají pocit, že mohou pomoci zachránit bortící se Západ od sebe samého,“ řekl politolog Pavel Barša.    

Pravda, nebo lež? Hlavní jsou followeři

V druhé části diskusního večera se spolu názorově utkaly dvě výrazné osobnosti současné světové politické filozofie: propagátor konceptu postdemokracie Colin Crouch a radikální levicová politoložka Jodi Deanová. „Jejich pohledy se silně střetávaly. Colin hájil současný systém a jeho instituce s tím, že je potřeba se dohodnout na jejich postupné změně, zatímco Jodi je revolucionářka, která vidí zásadní problém v samotném systému, a řešením je pro ni jeho radikální změna,“ popisuje Petr Agha.

Za přínosnější než debaty o revoluci ale považuje Petr Agha jiný koncept, který Jodi Deanová rozvíjela, a to koncept „komunikativního kapitalismu“. Upozorňuje v něm na to, že v současnosti není důležité, jestli někdo říká pravdu, nebo lež, ale kolik má retweetů a followerů. Podle ní jsme všichni „otroky sociálních sítí“. Neumožňují nám formulovat silné teze, vytvářet nové společenské projekty, na něčem do hloubky pracovat… Současnost se tříští do nepřehledného informačního chaosu.

Na konferenci se do debaty zapojovaly i další zajímavé osobnosti, jako například filozof Václav Bělohradský nebo právník Jan Komárek z Kodaňské univerzity v Dánsku.

Konference se konala jako součást širšího projektu. Jedním z jeho výstupů bude kniha nazvaná Velvet Capitalism. Vyjít by měla zřejmě v příštím roce v některém z prestižních britských nakladatelství. Bude obsahovat desítku kapitol, některé z nich napíší účastníci pražské konference. Editovat ji budou Petr Drulák s Petrem Aghou.    

Záznam z konference přes YouTube:

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce