Zahlavi

Jazykové hry raperů. Neologismy nejen z angličtiny shromažďuje databáze Neomat

16. 11. 2020

Jazyk je živý organismus, přizpůsobuje se aktuálnímu nastavení společnosti. Ve středověku hrála prim latina, později ji vystřídala němčina a dnes se v textech stále více objevují anglická slova. Tuzemská klubová hudba se s nimi vyrovnala po svém a performeři mixují jazyky, jak se jim zamane. Je to útok na češtinu? O jazykových trendech jsme si povídali s Klárou Trskovou z Ústavu pro jazyk český AV ČR v popularizačním časopise AΩ / Věda pro každého.

Nikdy jsme nebyli takhle deep, nikdy jsme nebyli takhle high, jede svou textovou flow v písni Až na měsíc (s více než 20 miliony views na videoplatformě YouTube) Hasan a kolektiv z labelu Milion+. Po závěru tracku nahazuje playlist na youtubku nejprve klasickou reklamu a poté hitovku Boh dal love od interpreta 7krát3, hned nato zase songu Smitko od zpěvákorapera Bena Cristovao. Píseň o šikaně a rasismu Ben mimo jiné uvozuje slovy „ještě než si pojedeš ten summer song, musím s tebou o něčem mluvit, naše země potřebuje heroes, jsi to ty, ale nebudu tě nutit“.

Umně a s lehkostí tak Ben balancuje mezi češtinou a angličtinou a subscribeři a také followeři zvyklí na střídání jazyků nemají s porozuměním textu problém, přičemž počty views songu proti hate speech a šikaně rostou jako divé. Zdá se, že čeština je pro jazykové mash-upy „jako dělaná“ a dokáže slovní zásobu jakéhokoli jazyka ohnout do podoby lahodící českému uchu tak, aby mu navíc rozuměly i česko-anglické mozky generace mileniálů a tzv. zetek.

Předtím latina, teď english
V dobách dávno minulých přejímala čeština slova hlavně z latiny a němčiny. Ta buďto zdomácněla natolik, že si jejich cizí původ už ani neuvědomujeme, nebo se přesunula do akademických prací a slovníků. Společně s masivním nástupem počítačů, chytrých telefonů a dostupností zahraniční music v 21. století začala češtinu atakovat angličtina.


Nejvíce přejímek do češtiny v současné době přichází z angličtiny.

Sloveso hledat vystřídal výraz googlit, kvůli pandemii se nesejdeme v pubu, ale v onlinu a ženy a muži už nejsou nezadaní, jsou prostě singl. „Čeština je jedním z jazyků, které dokážou převzít anglické slovo a přidat k němu předpony a přípony. Podobně tohle umí třeba němčina a španělština,“ vysvětluje Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Jak je (s)počítat
Lovit nová slova v rychle se měnícím online světě patří mezi questy Ústavu pro jazyk český AV ČR. Výzkumníci z této instituce se je snaží systematicky zachytávat už od devadesátých let minulého století. Od roku 2005 jim mimo jiné pomáhá webová databáze Neomat, která se snaží shromažďovat veškeré „novinky“ v českém jazyce (ať už pocházejí z jiných jazyků, nebo plynou z kreativního užití češtiny – např. gottománie, droníčko, teniskologie). Databáze je navíc dostupná i lingvistickým laikům, takže si v ní může zabrouzdat každý. Zatímco v roce 2011 obsahovala 132 tisíc hesel, dnes už je jich skoro třikrát tolik. Výčet samozřejmě není úplný, navíc se dá očekávat, že s prohlubováním významu technologií v našich životech číslo anglicismů poroste.

„Do databáze zapisuju nová slova, která nalézám, když procházím denní tisk nebo rozhlasové vysílání,“ naznačuje Klára Trsková, jak ke svým úlovkům přichází. V databázi ale přibývají i slova ze sociálních sítí a běžného speakování. „Zapisujeme i výrazy odposlechnuté na ulici, nebo které najdeme na Instagramu, Facebooku či v internetových fórech,“ dodává vědkyně.

To nejlepší a nejzajímavější z českých novotvarů pak ústav umisťuje na vědecko-popularizační web o češtině nastenka.neologismy.cz, kde se to momentálně hemží úrodou slovíček a úsloví, která vznikají v období pandemie (např. rouškovník, koronáč, koronastatus).


Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR

Rap je pán (nových slov)
Každá profese má vlastní slovní zásobu a přejímá specifická pojmenování, výjimkou nejsou ani hudební branže, IT sektor, řezničina nebo medicína. Za 15 let své existence databáze Neomat shromáždila nejvíce neologismů v počítačovém oboru, a to 14 388 hesel, na pomyslné druhé příčce se s 8516 hesly umístil sport a třetí příčku obsadila hudba s 7373 záznamy. „Zaměřuju se na oblast kultury a umění. Umělecké texty se většinou píšou v angličtině a s tou často pracují i čeští umělci, takže nových slov je zde spousta,“ komentuje jazykovou situaci na tuzemské kulturní scéně Klára Trsková.

V hudbě nejvíce čeří poklidnou vodu češtiny právě rap. „Rapová subkultura je hodně napojená na americké interprety. Většinou to funguje tak, že se objeví nějaké slovo, které je trendy mezi rapery, a to slovo se rozšíří,“ popisuje proces zdomácnění anglicismů v českém rapu vědkyně. Někdy ale stačí i obyčejné anglické citoslovce. „Teď se začalo v mnoha rapových textech objevovat třeba citoslovce skrrt,“ dodává.

Hudba streetu, jak se rapu přezdívá, se nezřídka pojí s vulgarismy, přičemž čeští rapeři pracují s anglicismy svérázným způsobem. „Často potřebují jen jednoslabičné slovo. Anglické jednoslabičné vulgarismy jsou tak běžné, že je čeští rapeři použijí raději než české, které jsou třeba víceslabičné a nehodily by se jim tolik do rytmu textu,“ vysvětluje poměrně vysokou frekvenci anglických vulgarismů v českých rapových textech jazykovědkyně.


Databáze Neomat obsahuje celkem více než 340 tisíc hesel.

Disovat, dissit nebo dissovat?
Vrásky na čele ale může způsobit to, jak anglicismus napsat (nedejbože při diktátu z češtiny). Naštěstí správnost zápisu (nejen) anglicismů Ústav pro jazyk český AV ČR nekodifikuje. „Nikdo nemá, ani my tady v ústavu, patent na to, jakým způsobem by se měly přepisovat. Takže jestli slovo dissit psát se dvěma s, nebo s jedním, záleží na lidech. Postupem času se ustálí jak užití slova, tak jeho pravopis,“ konstatuje Klára Trsková. Potvrzeno! V případě nových slov v textech raperů platí: můj rap, můj (jazykový) svět.

Celý článek včetně slovníčku převzatých výrazů z angličtiny najdete v časopise AΩ / Věda pro každého.


AΩ 2/2020 (verze k listování)
AΩ 2/2020 (verze ke stažení)

Připravil: Petr Cieslar, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, archiv SSČ AV ČR, archiv Kláry Trskové

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce