Jak štěstí souvisí s krizí demokracie? Filozofové diskutují v Akademii věd

Kdy může demokracie přerůst v tyranii, proč je i v politice důležitý prvek hry a jak psát milostné dopisy nepřátelům… Netradiční perspektivy i filozofické otázky nabízí třídenní mezinárodní konference nazvaná Play and Democracy, která se koná od 24. do 26. června v prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě.

„Základem této konference jsou diskuse. Místo klasické akademické kritiky dáváme přednost postřehům, otázkám a vyjádření toho, co vám to přineslo,“ řekl na úvod moderátor Petr Urban z Filosofického ústavu AV ČR, který společně s Alicí Koubovou konferenci více než rok připravoval. Na posluchače v sále se pak obrátil s hravou výzvou: „Let´s play it different!“ (Hrajme to jinak).

Ve věku všeobecné nespokojenosti

Delegáti a delegátky, kteří do Prahy přijeli z pěti kontinentů a jejichž zaměření sahá od filozofie přes psychologii až po pedagogiku, si pak vyslechli projev hlavního přednášejícího Tonyho Fishera z Londýnské univerzity na velmi aktuální téma. Rezonovaly v něm totiž problémy současné demokracie, v níž má každý názor – včetně těch populistických – pomyslně stejnou váhu. Tony Fisher s odkazem na Platóna, Freuda i Schillera rozebíral patologie demokratických společností, které se opírají o v podstatě nenaplnitelný koncept lidského „štěstí“ a s tím spojených frustrací. „Slibuje se štěstí všem, a končí to většinou nešťastných,“ uvedl Fisher s tím, že potíž je už v lidských očekáváních a neschopnosti rozlišovat mezi nutnými a nadbytečnými potřebami.

Jako průvodní jevy tohoto „věku všeobecné nespokojenosti“ konkrétně označil sklony k urážkám, hrubosti a antagonismu, které jsou už v lidské podstatě. Se zkušeným manipulátorem potom tyto „nálady publika“ nabývají na síle a demokracie, která měla být otevřená všem, naopak vyčleňuje některé skupiny obyvatelstva.

Fisherovo vystoupení mělo přes všechna varování i pozitivní závěr: že demokracie je jediná politická forma, která si s lidským antagonismem dokáže poradit a že řešení na krizi demokracie se skýtá v demokracii samé, v její subverzivní síle a vytváření autonomních prostor.

Dětské hry i Sametové posvícení

V dalších vystoupeních došlo na destruktivní hry ve slavném snímku Věry Chytilové Sedmikrásky (1966) a vztahu k feminismu, ale i na čím dál větší kontrolu dětské hry ze strany státu či dospělých. Podstatným aspektem dětské hry je právě svoboda, shodují se Einar Sundsdal a Maria Oksens z Norské univerzity vědy a technologie. Další workshop rozebíral roli falešných zpráv v demokracii.

Zítra se vědci budou vracet i k událostem v Česku roku 1989, ale opět trochu jinak: zaměří se na Sametové posvícení, což je tradiční průvod masek, který se satirickou formou vyjadřuje ke společenským problémům. Jeho význam v obraně vůči politické manipulaci bude rozebírat Martin Pehal z Karlovy univerzity.

Konference je součástí bienálních přehlídek Philosophy at Play, které se dosud konaly na Univerzitě v britském Gloucestershiru a letos poprvé vycestovaly za hranice. „Je to pro nás velká prestiž a čest, že si organizátoři vybrali právě Prahu,“ říká Petr Urban z Filosofického ústavu. Na konferenci později naváže také publikace kolektivní monografie v renomovaném nakladatelství Routledge.

Kompletní program konference najdete zde.

Na titulní fotografii organizátor Petr Urban představuje „krabici na podněty a připomínky", kterou můžou využívat všichni delegáti konference

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Přečtěte si také

• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?