Jak štěstí souvisí s krizí demokracie? Filozofové diskutují v Akademii věd
24. 06. 2019
Kdy může demokracie přerůst v tyranii, proč je i v politice důležitý prvek hry a jak psát milostné dopisy nepřátelům… Netradiční perspektivy i filozofické otázky nabízí třídenní mezinárodní konference nazvaná Play and Democracy, která se koná od 24. do 26. června v prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě.
„Základem této konference jsou diskuse. Místo klasické akademické kritiky dáváme přednost postřehům, otázkám a vyjádření toho, co vám to přineslo,“ řekl na úvod moderátor Petr Urban z Filosofického ústavu AV ČR, který společně s Alicí Koubovou konferenci více než rok připravoval. Na posluchače v sále se pak obrátil s hravou výzvou: „Let´s play it different!“ (Hrajme to jinak).
Ve věku všeobecné nespokojenosti
Delegáti a delegátky, kteří do Prahy přijeli z pěti kontinentů a jejichž zaměření sahá od filozofie přes psychologii až po pedagogiku, si pak vyslechli projev hlavního přednášejícího Tonyho Fishera z Londýnské univerzity na velmi aktuální téma. Rezonovaly v něm totiž problémy současné demokracie, v níž má každý názor – včetně těch populistických – pomyslně stejnou váhu. Tony Fisher s odkazem na Platóna, Freuda i Schillera rozebíral patologie demokratických společností, které se opírají o v podstatě nenaplnitelný koncept lidského „štěstí“ a s tím spojených frustrací. „Slibuje se štěstí všem, a končí to většinou nešťastných,“ uvedl Fisher s tím, že potíž je už v lidských očekáváních a neschopnosti rozlišovat mezi nutnými a nadbytečnými potřebami.
Jako průvodní jevy tohoto „věku všeobecné nespokojenosti“ konkrétně označil sklony k urážkám, hrubosti a antagonismu, které jsou už v lidské podstatě. Se zkušeným manipulátorem potom tyto „nálady publika“ nabývají na síle a demokracie, která měla být otevřená všem, naopak vyčleňuje některé skupiny obyvatelstva.
Fisherovo vystoupení mělo přes všechna varování i pozitivní závěr: že demokracie je jediná politická forma, která si s lidským antagonismem dokáže poradit a že řešení na krizi demokracie se skýtá v demokracii samé, v její subverzivní síle a vytváření autonomních prostor.
Dětské hry i Sametové posvícení
V dalších vystoupeních došlo na destruktivní hry ve slavném snímku Věry Chytilové Sedmikrásky (1966) a vztahu k feminismu, ale i na čím dál větší kontrolu dětské hry ze strany státu či dospělých. Podstatným aspektem dětské hry je právě svoboda, shodují se Einar Sundsdal a Maria Oksens z Norské univerzity vědy a technologie. Další workshop rozebíral roli falešných zpráv v demokracii.
Zítra se vědci budou vracet i k událostem v Česku roku 1989, ale opět trochu jinak: zaměří se na Sametové posvícení, což je tradiční průvod masek, který se satirickou formou vyjadřuje ke společenským problémům. Jeho význam v obraně vůči politické manipulaci bude rozebírat Martin Pehal z Karlovy univerzity.
Konference je součástí bienálních přehlídek Philosophy at Play, které se dosud konaly na Univerzitě v britském Gloucestershiru a letos poprvé vycestovaly za hranice. „Je to pro nás velká prestiž a čest, že si organizátoři vybrali právě Prahu,“ říká Petr Urban z Filosofického ústavu. Na konferenci později naváže také publikace kolektivní monografie v renomovaném nakladatelství Routledge.
Kompletní program konference najdete zde.
Na titulní fotografii organizátor Petr Urban představuje „krabici na podněty a připomínky", kterou můžou využívat všichni delegáti konference
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Přečtěte si také
- Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
- Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
- Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
- V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
- Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
- Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
- Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
- Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
- Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
- Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.