Zahlavi

Časopis ArOr, založený Bedřichem Hrozným, slaví 90 let

09. 09. 2019

Archiv orientální, časopis založený proslulým klínopiscem Bedřichem Hrozným, oslavuje v letošním roce 90 let od svého vzniku. Mezinárodně uznávaný luštitel starobylého jazyka Chetitů jej založil i díky štědrému daru prezidenta Masaryka. Stejně jako Orientální ústav, jedno z historicky nejstarších pracovišť Akademie věd, se časopis, nazývaný zkratkou ArOr, rodil ve volných chvílích nadšených akademiků. Vždy byl veden přísně vědecky a nároky na kvalitu odborné práce splňuje dodnes. I proto je ArOr indexován jak ve Web of Science, tak v databázi Scopus a v evropském indexu ERIH Plus.

Všechny články Archivu Orientálního vycházely od počátku v západních jazycích a mezi přispěvateli lze nalézt významná jména mezinárodního věhlasu. Svou činnost byl časopis nucen přerušit pouze v průběhu 2. světové války. Opět ji obnovil v roce 1945. V roce 1952 spolu s Orientálním ústavem přešel pod nově vzniklou Československou akademii věd.

Právě v prostorách současné Akademie věd ArOr slavil ve dnech 5. až 6. září své kulaté výročí, a to ryze pracovně: jednáním mezinárodní ediční rady časopisu a jednodenním sympóziem New paradigms of Oriental Studies, kde zahraniční hosté představili nové přístupy, jak nahlížet na tradiční orientalistické obory.

„Členové ediční rady ArOr přijeli z USA, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, ale i z Turecka a Indie,“ vypočítával pestré zastoupení zahraniční akademické obce ředitel Orientální ústavu Akademie věd ČR Ondřej Beránek.

Za dobu své existence časopis zažil skvělé časy a čelil i temným dobám. „I když roky normalizace zanechaly svou stopu v podobě menšího počtu západních přispěvatelů, časopis přinášel cenné recenzní články v anglickém jazyce týkající se akademické produkce nejen Československa, ale i tehdejšího Sovětského svazu. Snad i proto byl časopis distribuovaný do významných univerzitních knihoven po celém světě,“ připomněla šéfredaktorka Archivu orientálního Táňa Dluhošová.

Účastníky mezinárodní ediční rady Archivu orientálního přivítala předsedkyně AV ČR
 

V současné době časopis vychází třikrát ročně a stále se těší velkému mezinárodnímu zájmu ze strany přispěvatelů. Je indexován jak v Arts and Humanities Citation Index (Web of Science), v databázi Scopus a v evropském indexu ERIH Plus. Starší čísla časopisu (do roku 2003) jsou digitalizována a přístupná ve formě Open Access v Digitální knihovně Akademie věd ČR.

Časopis ArOr vydává také sérii Supplementa, která slouží jako platforma pro editované publikace či monografie.

V současné době časopis vítá především články věnující se dějinám, náboženstvím, jazykům a literaturám Asie, Blízkého východu a Afriky.

Archiv orientální se právem řadí k nejstarším odborným časopisům vycházejícím v českých zemích a jako takový představuje významný příspěvek mezinárodní badatelské komunitě,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která se oslav devadesátého výročí ArOr také zúčastnila. Mezinárodnímu týmu přitom popřála týmu hodně entuziasmu nejen v práci pro časopis, ale zejména klidné prostředí pro studium orientálních věd obecně, zejména v současném neklidném světě.

Na titulním snímku obálka první čísla Archivu orientálního z března 1929
Připravila: Táňa Dluhošová, Orientální ústav AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Orientální ústav AV ČR a Jan Martinek

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce