Zahlavi

Začíná výstava o rozbití Československa roku 1938. Čerpá i z ruských archivů

16. 09. 2019

Mohl v roce 1938 Sovětský svaz zachránit Československo? A proč nebyli jeho zástupci pozváni na konferenci do Mnichova? Na základě nově zpřístupněných dokumentů z ruských archivů vznikla unikátní výstava Rozbití Československa 1938-1939.

Expozice se dnes otevírá veřejnosti v prostorách Metropolitní univerzity Praha v pražských Strašnicích a provází ji odborná konference, na které kromě českých historiků vystoupí i ti ruští a slovenští. Celkem obsahuje reprodukce zhruba 140 archivních dokumentů a fotografií, mapujících zahraniční politiku Sovětského svazu vůči nacistickému Německu, Rakousku a Československu od září 1937 do března 1939. V Česku jsou zveřejněny vůbec poprvé. Výstavu ve spolupráci s Federální archivní agenturou Ruské federace připravil Historický ústav Akademie věd ČR.

„Spory historiků o otázce sovětské pomoci ČSR narážely na zásadní problém: omezený přístup k archivním pramenům sovětské provenience v ruských archivech,” píšou v katalogu k výstavě Jan Němeček z Historického ústavu a Jan Bureš z Metropolitní univerzity. Výstava podle nich zachycuje nejen události těsně související s přípravou a průběhem Mnichova, ale i jeho důsledky: sovětská pozorování německé okupace československého pohraničí až do března roku 1938. Sovětská vláda přitom v září 1938 deklarovala, že naplní své spojenecké závazky vůči ČSR v případě jejího napadení, pod podmínkou, že pomoc poskytne i Francie, či pokud se Češi obrátí na Společnost národů.

Výstavě představuje klíčové dokumenty, jako je originál sovětské odpovědi na Benešovu žádost o pomoc, podepsané Stalinem, Molotovem, Kaganovičem, Vorošilovem i Ježovem.

„Na Benešův dotaz, zda SSSR poskytne podle dohody Československu okamžitou a účinnou pomoc, pokud při něm bude Francie nadále stát a také poskytne pomoc, můžete jménem vlády Sovětského svazu dát souhlasnou odpověď,” stojí v tomto usnesení Politbyra.

Na výstavě je k vidění i usnesení Politbyra podepsané Stalinem

Skličující Beneš

Fascinujícím čtením jsou i šifrované telegramy a další záznamy sovětského velvyslance v Praze S. S. Alexandrovského, v nichž je kritický k jednání prezidenta Edvarda Beneše. Píše v nich například: „Ke svému telegramu o rozhovoru s Benešem 28. září nemám vlastně co dodat. Jeho vyjádření se už nevyznačovala ani pevností, ani určitostí a působila skličujícím dojmem beznaděje a diplomatické lopoty, zatímco bylo jasné, že vše už je rozhodnuto,” psal Alexandrovský v tajné souhrnné zprávě v říjnu 1938.

Součástí výstavy je i mezinárodní vědecká konference Sovětský svaz a Mnichov 1938, kterou zahájí Vladimír Petrovič Tarasov z Ruského státního vojenského archivu v Moskvě s příspěvkem o dokumentech z ruských archivů. Jeho kolega Alexej Anatoljevič Gromyko z Evropského institutu Ruské akademie věd vystoupí s přednáškou Mnichovská dohoda jako strategický šok, zatímco Jan Němeček se soustředí na diplomatickou pomoc Sovětského svazu a slovenský historik Jozef Bystrický na možnosti vojenské pomoci.

Na titulním snímku obsazují německé jednotky 3. října 1938 československou celnici v Hrádku nad Nisou/Grottau (Ruský státní archiv filmových a fotografických dokumentů Moskva).

Výstava se koná v Metropolitní univerzitě Praha v pražských Strašnicích (Dubečská 900/10) od 16. do 30. září 2019. Otevřená je od pondělí do čtvrtka od 10 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Katalog výstavy

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce