Zahlavi

Vychází výjimečná publikace Katedrála viditelná a neviditelná

07. 05. 2019

Obsahuje bezmála tisícovku stran, váží asi pět kilogramů a pracovaly na ní téměř dvě desítky odborníků po dobu sedmi let. Dvoudílná kniha Katedrála viditelná a neviditelná přináší nejnovější poznatky o chrámu sv. Víta – o architektuře a umělecké výzdobě, o jeho nejranějších dějinách, o osobnostech, které v místě působily, i o hudbě a liturgii, které v průběhu více než tisícovky let rozeznívají chrámové zdi. Publikaci dnes v prostorách Akademie věd ČR představila její hlavní editorka Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu AV ČR.

Kniha Katedrála viditelná a neviditelná je výjimečná svým obsahovým, obrazovým i grafickým zpracováním. Přestože se na jejím obsahu podílelo 17 autorů, celkové vyznění textu je jednotné a není zatížené přespříliš odborným jazykem. Publikaci tak jistě ocení nejen lidé z oboru, ale v podstatě kterýkoli zvídavý čtenář.

Kameny i osudy lidí

První díl nezačíná až u idejí Karla IV. a stavitelství Matyáše z Arrasu, jak se někdy u obdobně zaměřených textů stává, ale už v dobách předcházejících osídlení ostrohu nad Vltavou. Zaobírá se geologickým základem kopce a zmiňuje předchůdce katedrály, tedy kostel Panny Marie z 9. století a baziliku sv. Jiří s rotundou sv. Víta vystavěné na počátku 10. století. První díl končí velkým požárem katedrály v roce 1541.

190507_katedrala_TK
Hlavní editorka knihy Jana Maříková-Kubková na tiskové konferenci 7. května 2019

Druhý díl je ještě obsáhlejší, přičemž jeho těžištěm je 19. a zejména 20. století. „Úplně na začátku jsme vůbec nepřemýšleli nad tím, že by měla mít kniha dva díly. A už vůbec jsem si nemyslela, že zrovna 20. století zabere tolik prostoru. Ačkoli jsem středověkářka, tak právě 20. století pro mě bylo asi největším zážitkem,“ uvádí archeoložka a duše celého projektu Jana Maříková-Kubková.

Autoři knihy mimo jiné vyzpovídali žijící pamětníky a podařilo se jim sepsat zajímavé osudy a příběhy lidí, kteří ve 20. století v katedrále působili. Ve stínu tehdejších hradních pánů z komunistické strany se v chrámu scházely skupiny věřících, částečně právě tam vzniklo hnutí duchovní obrody národa, které přispělo k pádu režimu v roce 1989. Celonárodní pouti k poctě Anežky České se v chrámu sv. Víta v březnu 1989 zúčastnilo na 15 tisíc lidí.

Katedrála viditelná i slyšitelná

Nevšedním obohacením publikace jsou kapitoly o hudbě a liturgii. Přestože je chrám sv. Víta považován za symbolické místo českého národa a jeden z pilířů evropské kultury, vždy to byl především „kostel“, místo bohoslužeb a modliteb. „Zajímalo nás, jak asi mohly vypadat obřady v době, kdy ještě stála rotunda sv. Víta. K tomu samozřejmě nemáme prameny,“ říká autor muzikologických kapitol David Eben z Ústavu hudební vědy Filosofické fakulty UK v Praze.

190507_katedrala_venku
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

Průběh liturgie byl pravděpodobně po celé Evropě srovnatelný, v Praze to zřejmě znělo velmi podobně jako v Řezně, pod které jsme tehdy duchovně spadali. Přesto se dá očekávat, že každé místo mělo něco osobitého, spjatého s místními svátky a světci. „Jednou před Vánoci, když jsem na knize pracoval, jsem dostal e-mail od vídeňského kolegy. Psal, že pro mě má malý vánoční dárek, a příloze mi poslal kopii fragmentu nejstarší části oficia sv. Vojtěcha, který právě nalezl,“ vzpomíná David Eben.

A podobných zajímavostí spjatých s osudy katedrály je v knize více. Její velkou předností je grafické zpracování Roberta V. Nováka, které objemnou knihu odlehčuje tak, že se čtenáři dobře prohlíží a čte.

Na knize se obsahově podílelo několik vědců z ústavů Akademie věd ČR, například Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění AV ČR nebo Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR.

Jana Maříková-Kubková zdůrazňuje, že takto velkoryse pojatá kniha mohla vzniknout jen díky štědré finanční podpoře mecenášů umění Petra a Radky Turkových. „Když jsem viděl hotovou knihu, vyrazilo mi to dech, je to zajímavé i pro člověka, který nemusí mít rád zrovna historii. Určitě popřemýšlíme o dotisku a uvidíme, jestli se nám podaří zrealizovat anglickou verzi,“ říká Petr Turek.  

Více informací o publikaci se lze dozvědět na webových stránkách http://katedrala-viditelna.cz a na Facebooku. O knize rovněž připravujeme podrobnější článek do dalšího čísla časopisu A / Věda a výzkum, které vyjde na začátku června.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

190507_katedrala (1)_resize

190507_katedrala (1)_resize

190507_katedrala (2)_resize

190507_katedrala (2)_resize

190507_katedrala (3)_resize

190507_katedrala (3)_resize

190507_katedrala_TK2 (1)_resize

190507_katedrala_TK2 (1)_resize

190507_katedrala_TK2 (2)_resize

190507_katedrala_TK2 (2)_resize

190507_katedrala_TK2 (3)_resize

190507_katedrala_TK2 (3)_resize

190507_katedrala_TK2 (4)_resize

190507_katedrala_TK2 (4)_resize

190507_katedrala_TK2 (5)_resize

190507_katedrala_TK2 (5)_resize

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce