Zahlavi

Ústava má 100 let. Ve své době patřila k nejmodernějším v Evropě

02. 03. 2020

Podobá se parku, který byl založen přes noc na místě dříve prázdném, kam je nutno dovézt stromy i trávník a čekat, zda se kořeny uchytí. Touto metaforou popsal v roce 1920 zbrusu novou Ústavní listinu Československé republiky novinář Ferdinand Peroutka. Sté výročí schválení tohoto dokumentu připomněla dvoudenní vědecká konference, kterou uspořádal Historický ústav AV ČR ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR a Právnickou fakultou UK.

Bylo 29. února 1920, půl čtvrté ráno. Poslanci Revolučního národního shromáždění po dvou dnech emotivních jednání plných vzájemných ústupků konečně schválili definitivní podobu první československé ústavy. Schůzi ukončili zpěvem hymny a provoláním slávy prezidentu Masarykovi.

„Projednání ústavy probíhalo v poměrně vzrušené atmosféře, kde se projevily jak osobní, tak politické spory mezi jednotlivými aktéry. Asi nejvyhrocenější debata proběhla mezi zástupci sociální demokracie a národních demokratů,“ popsal děkan Právnické fakulty UK Jan Kuklík.

Podle něj během projednávání došlo i na scény, kdy si obě strany ne zrovna slušně vyměňovaly názory. A vyhrožovaly si dokonce tím, že na podporu svých stanovisek svolají takzvané tábory lidu. „Byly to perné dva dny, ale výsledkem byl podle mě poměrně zdařilý kompromis,“ dodal Jan Kuklík, který o tématu napsal knihu s názvem Příběh československé ústavy 1920 I.


Zleva velvyslanec Slovenska v ČR Peter Weiss, Taťána Petrasová z AV ČR, rektor UK Tomáš Zima a místopředseda Senátu Jiří Růžička

Moderní, demokratická a liberální

Všechny právní a historické souvislosti tohoto důležitého dokumentu, který také v roce 1992 posloužil jako jeden z inspiračních zdrojů při přípravě ústavy České republiky, probrali zástupci odborné veřejnosti během mezinárodní konference, jež se ve dnech 28. a 29. února 2020 konala v Hlavním sále Senátu Parlamentu ČR ve Valdštejnském paláci v Praze.

„Jednalo se o jednu z nejdemokratičtějších ústav v tehdejší Evropě. Prosadila řadu evropských práv, mimo jiné volební právo pro ženy. Zaručovala také liberální přístup k ochraně menšin,“ shrnula charakter ústavní listiny z roku 1920 členka Akademické rady AV ČR Taťána Petrasová ve své řeči v úvodu konference.


Členka Akademické rady AV ČR Taťána Petrasová

Podle Jana Němečka z Historického ústavu AV ČR završilo přijetí ústavy dne 29. února 1920 proces vzniku československého státu, který začal 28. říjnem 1918, respektive událostmi tomu předcházejícími v zahraničí. „Šlo o období zhruba roku a půl, kdy se stát etabloval, pařížská mírová konference stanovila hranice, uznali nás sousedé… Československý stát se stal skutečností,“ vysvětlil.

Na textu naší první ústavy se podílely významné osobnosti té doby, především sociální demokrat Alfréd Meissner, pozdější dlouholetý československý premiér Antonín Švehla nebo ústavní právník Jiří Hoetzel. Výsledek jejich práce byl považován za jednu z nejmodernějších ústav v tehdejší Evropě.

Na jednání konference navázala v sobotu večer slavnostní videomappingová show na budově pražského Karolina, která sté výročí přijetí československé ústavy připomněla atraktivní vizuální formou.

Další zajímavosti spojené s formováním samostatného Československa se dočtete v časopise A / Věda a výzkum 3/2018.

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Kancelář Senátu, Národní archiv, Praha

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce