Zahlavi

ÚSD zkoumá porevoluční životy studentů z roku 1989

24. 05. 2019

Současné životy většiny studentských aktérů sametové revoluce jsou odborné i laické veřejnosti takřka neznámé. Ke 30. výročí revoluce proto Ústav pro soudobé dějiny AV ČR připravil projekt nazvaný „Vysokoškolští studenti roku 1989 v časosběrné perspektivě: Životopisná vyprávění po dvaceti letech“. Na podzim by z něj měly vzejít knižní publikace, web a televizní dokument, prvním výstupem se však stala konference, která proběhla již v pátek 24. května v Knihovně Václava Havla nedaleko Národní třídy v Praze.

Hlavním plodem časosběrného projektu bude plánovaná kniha Sto studentských (r)evolucí (Nakladatelství Academia, listopad 2019). Ta naváže na úspěšnou publikaci Sto studentských revolucí (Nakladatelství Lidové noviny, 1999) postavenou na obdobném výzkumu, jejž Ústav pro soudobé dějiny AV ČR (ÚSD) realizoval před dvěma desítkami let.

usd_konf_revoluce_02

Ředitel ÚSD Miroslav Vaněk (vpravo) představuje časosběrný projekt

Na páteční konferenci o obou projektech pohovořili členové výzkumného týmu v čele s jeho vedoucím, ředitelem ÚSD Miroslavem Vaňkem, který se jako jediný podílel jak na předchozím projektu, tak na tom současném.

Začínali jsme od píky

„První časosběrný projekt s někdejšími studenty z roku 1989 jsme se rozhodli provést před dvaceti lety,“ uvedl Miroslav Vaněk. „Orální historie tu tehdy nebyla vyzkoušená, začínali jsme s ní od píky, dokonce se vedly debaty, zda ji vůbec dělat. Tenkrát nebylo na co navázat, podobné projekty až na několik málo výjimek nebyly ani v zahraničí. Teprve až v poslední době zažívá orální historie skutečný boom,“ poznamenal Vaněk. „Studenti tvořili jasně definovanou skupinu, navíc ochotnou vyprávět. Chtěli jsme tehdy získat rozhovory od viditelných protagonistů studentské stávky i od těch, kdo jen pomáhali s organizací či stáli v pozadí,“ objasnil ředitel ÚSD.

A proč se po dvaceti letech Vaněk rozhodl výzkum zopakovat? „Před dvaceti lety jsme vůbec neuvažovali o tom, že bychom na to ještě nějak navázali. Moc se mi do toho nechtělo, ale připadalo mi, že v určité fázi dospěla situace do bodu, že význam, který se některým studentům přisuzuje, se oproti realitě posunul významně v jejich prospěch. Kolem roku 2005 jsem v televizi viděl defilovat zas a znovu stejnou skupinu asi osmi tehdejších studentů, budilo to dojem, že tu revoluci udělali sami. Ten dojem jsem nechtěl podporovat, zápolili jsme s tím několik let, až jsme se rozhodli vytvořit nový tým, nezaslepený bezmezným respektem ke studentským vůdcům,“ vysvětlil Miroslav Vaněk.

usd_konf_revoluce_03

Petra Schindler-Wisten hovoří o metodice

Návratnost 92 %

Metodiku samotného výzkumu pak přiblížila Petra Schindler-Wisten, vedoucí Centra orální historie ÚSD. „Byla výhoda, že tentokrát jsme si mohli nastudovat rozhovory dvacet let staré. Hodila se i nezatíženost minulým projektem, například tehdy, bylo-li třeba žehlit některé začátečnické chyby z prvního průzkumu, jako byla ztráta některých fotografií či problémy při autorizaci některých rozhovorů,“ přiznala otevřeně Petra Schindler-Wisten.

Podle ní se na novém průzkumu podílelo celkem sedm tazatelek a dva tazatelé ve věku 25 až 56 let (včetně „tazatele č. 1“, kterým byl sám Vaněk). „Ze sta oslovených lidí se nám podařilo získat finální autorizované rozhovory od 92 respondentů. To je zcela mimořádné, obvykle se očekává úspěšnost cca 50 procent,“ konstatoval spokojeně Miroslav Vaněk s tím, že podobná návratnost se už nikdy nemusí opakovat.

Na úvodním snímku (zleva): Ředitel ÚSD Miroslav Vaněk, ředitel Archivu Univerzity Palackého Pavel Urbášek, vedoucí Centra orální historie ÚSD Petra Schindler-Wisten, Pavel Mücke z Centra orální historie ÚSD

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Milan Pohl

Licence Creative Commons

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce