Zahlavi

Těžba stříbra či štola ve vulkánu. I na tom spolupracují akademici se zástupci regionů

11. 04. 2019

Není to jen každoroční rutinní setkání, ale především přehlídka nejúspěšnějších vzájemných projektů. O tom, v jakých oblastech se nejvíce daří spolupráce akademických pracovišť s krajskými organizacemi, ale i tom, kde trochu vázne, se diskutovalo na pravidelném setkání v úterý 9. dubna v Brně. 

Zúčastnila se ho i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová či členka Akademické rady pověřená organizací programu Regionální spolupráce Taťána Petrasová.

„Jsem ráda, že spolupráce má tak zajímavé výsledky,“ uvedla Eva Zažímalová s tím, že velký potenciál je zejména v oblasti archeologie. Konkrétně zmínila například průzkum a dokumentaci areálu Havírna u Štěpánova nad Svratkou, kde se ve 13. století těžilo stříbro. Na průzkumu se podílí brněnský Archeologický ústav AV ČR a Kraj Vysočina.

Průzkumnou štolu inspiroval spisovatel J. W. Goethe, po kterém je také pojmenována

Podařilo se také otevřít a zpřístupnit průzkumnou štolu ve vulkánu Komorní Hůrka, kterou na popud slavného německého spisovatele Johanna Wolfganga Goetha nechal vyhloubit hrabě Kašpar Maria Šternberk, aby dokázal vulkanický původ hornin. V rámci projektu vznikla také 3D animace Komorní hůrky, která je volně přístupná zde. Zde spojili síly vědci z Geofyzikálního ústavu se zástupci města Františkovy Lázně, Karlovarského kraje a dalších organizací.

Podmínky v pozdní době kamenné

Z dalších projektů je to například společná laboratoř observační spektroskopie, kde spolupracuje Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, nebo monitorování, jak velcí býložravci ovlivňují vybrané skupiny organismů na chráněném území v Milovicích (Biologické centrum a Česká krajina).

Rekonstrukce pohřbu ženy v sídlištní jámě na hradisku u Hlinska na Přerovsku (pozdní doba kamenná). Ve výbavě kamenný sekeromlat (Drechsler, Šebela 2016).

V neposlední řadě je to i rekonstrukce fyzické podoby a životních podmínek obyvatelky opevněné osady z pozdní doby kamenné u Hlinska, která se narodila se srůstem dvou prvních krčních obratlů, musela mít tedy hlavu nakloněnou mírně doleva, a přesto tvrdě pracovala. Podle typu stravy zřejmě patřila k elitě. Brněnští archeologové využili moderní přírodovědné metody. Do rekonstrukce se zapojilo i Muzeum Komenského v Přerově, jehož ředitel Radim Himmler spolupráci na setkání osobně bilancoval.

Na titulní fotografii v první řadě vlevo členka Akademické rady Taťána Petrasová, vpravo pak předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

Související články:

Archeologický ústav představil unikátní aplikaci na cestování v čase

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Andrea Dobrovolná, Sdružení moravských pracovišť, Akademie věd České republiky

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce