Těžba stříbra či štola ve vulkánu. I na tom spolupracují akademici se zástupci regionů

Není to jen každoroční rutinní setkání, ale především přehlídka nejúspěšnějších vzájemných projektů. O tom, v jakých oblastech se nejvíce daří spolupráce akademických pracovišť s krajskými organizacemi, ale i tom, kde trochu vázne, se diskutovalo na pravidelném setkání v úterý 9. dubna v Brně. 

Zúčastnila se ho i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová či členka Akademické rady pověřená organizací programu Regionální spolupráce Taťána Petrasová.

„Jsem ráda, že spolupráce má tak zajímavé výsledky,“ uvedla Eva Zažímalová s tím, že velký potenciál je zejména v oblasti archeologie. Konkrétně zmínila například průzkum a dokumentaci areálu Havírna u Štěpánova nad Svratkou, kde se ve 13. století těžilo stříbro. Na průzkumu se podílí brněnský Archeologický ústav AV ČR a Kraj Vysočina.

Průzkumnou štolu inspiroval spisovatel J. W. Goethe, po kterém je také pojmenována

Podařilo se také otevřít a zpřístupnit průzkumnou štolu ve vulkánu Komorní Hůrka, kterou na popud slavného německého spisovatele Johanna Wolfganga Goetha nechal vyhloubit hrabě Kašpar Maria Šternberk, aby dokázal vulkanický původ hornin. V rámci projektu vznikla také 3D animace Komorní hůrky, která je volně přístupná zde. Zde spojili síly vědci z Geofyzikálního ústavu se zástupci města Františkovy Lázně, Karlovarského kraje a dalších organizací.

Podmínky v pozdní době kamenné

Z dalších projektů je to například společná laboratoř observační spektroskopie, kde spolupracuje Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, nebo monitorování, jak velcí býložravci ovlivňují vybrané skupiny organismů na chráněném území v Milovicích (Biologické centrum a Česká krajina).

Rekonstrukce pohřbu ženy v sídlištní jámě na hradisku u Hlinska na Přerovsku (pozdní doba kamenná). Ve výbavě kamenný sekeromlat (Drechsler, Šebela 2016).

V neposlední řadě je to i rekonstrukce fyzické podoby a životních podmínek obyvatelky opevněné osady z pozdní doby kamenné u Hlinska, která se narodila se srůstem dvou prvních krčních obratlů, musela mít tedy hlavu nakloněnou mírně doleva, a přesto tvrdě pracovala. Podle typu stravy zřejmě patřila k elitě. Brněnští archeologové využili moderní přírodovědné metody. Do rekonstrukce se zapojilo i Muzeum Komenského v Přerově, jehož ředitel Radim Himmler spolupráci na setkání osobně bilancoval.

Na titulní fotografii v první řadě vlevo členka Akademické rady Taťána Petrasová, vpravo pak předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

Související články:

Archeologický ústav představil unikátní aplikaci na cestování v čase

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Andrea Dobrovolná, Sdružení moravských pracovišť, Akademie věd České republiky

Přečtěte si také

• Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
• Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
• Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
• Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
• Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
• Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
• Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
• Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
• Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
• Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii