Zahlavi

Předsedkyni čekala v Mušově brána do Římské říše

20. 05. 2019

Říká se tomu archeologické eldorádo. Zvlněnou jihomoravskou krajinu plnou lužních lesů na průsečíku tří řek zkoumají badatelé již více než sto let, a ona stále vydává nové poklady. Ostatně zdejší vykopávky finančně podporoval i prezident T. G. Masaryk. Nyní na území zaniklé obce Mušov, která musela za komunismu ustoupit vodnímu dílu Nové Mlýny, vzniká unikátní projekt: Návštěvnické centrum – Brána do Římské říše.

Na tuto „římskou bránu” ve středu 15. května symbolicky poklepali předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, ředitel Archeologického ústavu Brno Lumír Poláček i starostka obce Pasohlávky Martina Dominová, pod kterou zaniklý Mušov formálně spadá. Na památku za to dostali archeologické kladívko. Návštěvnické centrum, které je v současnosti již téměř „pod střechou” a v budoucnu ho doplní naučné stezky a programy pro rodiny s dětmi, by se mělo otevřít prvním návštěvníkům v polovině příštího roku.

První lázně, nikoli vinice

 „Nechceme zde budovat nějakou repliku římské budovy, ale rádi bychom moderně a v kompaktním prostoru představili starověkou kulturu tak, aby to byla brána nejen do této lokality, ale i pomyslná brána do celé civilizace,” říká autor konceptu Balázs Komoróczy z brněnského Archeologického ústavu AV ČR, podle nějž jde o nejvíce autentickou římskou lokalitu na našem území. „Vinice tady Římané nezaložili, jak s oblibou prosazují místní vinaři, tvrdili, že víno je v celé Panonii moc kyselé. Ale zato postavili kamenné lázně s podpodlažním vytápěním, a nelze vyloučit, že je využíval i římský císař Marcus Aurelius,” dodává Komoróczy. A jenom pro doplnění, jde o první lázně na našem území. „Tohle místo má potenciál pro několik generací archeologů. Našly se tu i základy vojenské římské nemocnice, což je unikát – v celé Římské říši je jich doloženo jen patnáct,” doplňuje Komoróczy.

Tažení proti barbarům

Na návrší Hradisko u Mušova římské vojsko vybudovalo ve 2. století mohutnou pevnost s prstenci dvou- až trojitých příkopů a s třímetrovými hradbami z nepálených cihel, která se stala jakousi základnou pro výpady do okolí a vytlačování „barbarů”. V době Marca Aurelia Římany trápil zejména germánský kmen Markomanů, který se do jejich panonské provincie silně rozpínal. Markomané se vyznačovali jak statečností v boji, tak i velkolepým způsobem pohřbívání. Náčelníci byli do hrobu ukládáni s mimořádným bohatstvím, které později lákalo vykrádače hrobů.

Nová římská provincie?

„Nacházíme se na území bývalé válečné zóny. Jak naznačují prameny, Římané se chystali na markomanském území dokonce zřídit novou provincii, která se měla jmenovat Marcomannia,” říká archeolog Marek Vlach, který vedení Akademie věd později provázel přímo na Hradisku. Podle odhadů se v Mušově a přilehlých táborech mohly vystřídat desetitisíce římských vojáků, fungovaly zde kromě lázní a nemocnice zjevně také sklady a řemeslné dílny.

Římané, kteří postavili první profesionální armádu na světě a vojákům se zapůjčené vyzbrojení strhávalo ze žoldu, u Mušova pobývali s přestávkami zhruba osm let. Legionáři dokázali v plné výzbroji ujít až třicet kilometrů denně, přičemž tábory si stavěli zhruba po dvoudenním pochodu. Další menší  tábory se podařilo objevit v Olomouci, Hulíně-Pravčicích nebo v Jevíčku, ty měly zřejmě spíše funkci kontroly přístupových cest.

Když se po smrti císaře Marca Aurelia římská vojska z území Moravy stahovala, zanechávala po sobě řadu vzácných pozůstatků. Včetně dvou bronzových náholenic (obě jsou levé), které se našly v jednom z mušovských příkopů.

Více o unikátní archeologické lokalitě Mušov najdete zde.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

Mušov_web (10 of 76)

Mušov_web (10 of 76)

Mušov_web (24 of 76)

Mušov_web (24 of 76)

Mušov_web (30 of 76)

Mušov_web (30 of 76)

Mušov_web (33 of 76)

Mušov_web (33 of 76)

Mušov_web (34 of 76)

Mušov_web (34 of 76)

Mušov_web (35 of 76)

Mušov_web (35 of 76)

Mušov_web (36 of 76)

Mušov_web (36 of 76)

Mušov_web (38 of 76)

Mušov_web (38 of 76)

Mušov_web (39 of 76)

Mušov_web (39 of 76)

Mušov_web (43 of 76)

Mušov_web (43 of 76)

Mušov_web (44 of 76)

Mušov_web (44 of 76)

Mušov_web (46 of 76)

Mušov_web (46 of 76)

Mušov_web (61 of 76)

Mušov_web (61 of 76)

Mušov_web (70 of 76)

Mušov_web (70 of 76)

Mušov_web (71 of 76)

Mušov_web (71 of 76)

Mušov_web (73 of 76)

Mušov_web (73 of 76)

Mušov_web (75 of 76)

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce