Zahlavi

Podepisovali mír, ale válka v hlavách pokračovala, řekl na konferenci historik

26. 09. 2019

Versailleská mírová smlouva, od jejíhož podpisu letos uplynulo 100 let, zásadně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Nové pohledy na tento dokument přináší dvoudenní mezinárodní konference, která dnes začala v Černínském paláci v Praze.

Akci nazvanou The Frustrated Peace? The Versailles Treaty and its Political, Social and Economic Impact on Europe pořádá Historický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Historiky zajímá, jaký dopad měla mírová smlouva na mezinárodní vztahy a kolonialismus či jak ovlivnila stabilitu konkrétních států, které se v kontextu „nového” světa snažily znovu definovat. Dohoda navazovala na velmi náročná jednání vítězných mocností v Paříži a podepsána byla v červnu roku 1919 v Zrcadlovém sále versailleského zámku.

Globální válku vystřídal pokus o globální mír

Konferenci slavnostně spoluzahajovala členka Akademické rady Hana Sychrová, podle níž Versailleská mírová smlouva poznamenala průběh celého 20. století a její následky jsou čitelné i dnes, po 100 letech. Hlavní přednášku pak měl německý historik Eckart Conze: Budu z Prahy odjíždět z nádraží, které dříve pojmenovali po americkém prezidentovi Woodrowovi Wilsonovi. Ten prosazoval princip sebeurčení malých států, přitom ze stejného nádraží krátce po vzniku československého státu odjížděly vlaky vojáků, kteří měli bránit jeho nové hranice proti Polákům a Maďarům.” Dodal však, že Československo bylo mezi státy, které vznikly na troskách starých monarchií, vlastně výjimkou: dlouho dokázalo odolávat totalitním a autoritářským tendencím, které ho obklopovaly.

I když byl Conze k jednání mocností v Paříži a následnému mírovému podpisu kritický - mluvil o nich jako o sérii kompromisů” či „mírovém diktátu” -, zdůrazňoval i další důležité aspekty, zejména vypjaté dobové emoce.

Žádná konference ani smlouva nemohla dostát tak velkým a tak protichůdným očekáváním. Globální válku vystřídal pokus o globální mír, a publikem byl celý svět. Lidé si představovali novou reorganizaci světa, že se válečné cíle prostě transformují do těch mírových, ale válka v jejich hlavách, Krieg im Köpfen”, ta nikam nezmizela,” řekl Eckart Conze, který na toto téma loni publikoval knihu nazvanou Velká iluze. Versailles 1919 a nové uspořádání světa (Die große Illusion. Versailles 1919 und die Neuordnung der Welt). 

Pozor na staré démony

„Versailleská smlouva vyvolala pocity okamžité deziluze a zklamání a připravila prostor pro alternativní teorie, jakými byly bolševické a nacistické myšlenky. Přesto však nechci tvrdit, že z roku 1919 vedla přímá cesta až k roku 1939. Budoucnost byla otevřená,” dodal Conze, který paralely světa po Versailles vidí i dnes, na troskách bipolárního světa. „Staří démoni nacionalismu a populismu jsou nebezpečně blízko,” varoval ve své přednášce.

Konference dnes potrvá až do večerních hodin a pokračuje i zítra, potkají se na ní historici z Česka, Lotyšska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, USA a Velké Británie. Historici se zaměří například na německé kolonie, ale i na lotyšskou delegaci, dopady na podunajský region i na integraci Sedmihradska v Rumunsku.

Přehlídka, jejímž jazykem je angličtina a němčina, se koná pod záštitou ministra zahraničních věcí ČR Tomáše Petříčka a předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové.

Titulní fotografie zachycuje zámek ve Versailles v den podpisu mírové dohody s Německem, snímek je uložený v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Historický ústav AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce