Mezinárodní konference provede geofyziky terénem západních Čech
17. 10. 2019
S posledními výsledky geofyzikálních studií v západočeském regionu seznamuje mezinárodní konference, která dnes začíná ve Františkových Lázních. Součástí třídenní přehlídky nazvané Vulkanologická a seismologická historie západních Čech a Vogtlandu je kromě 16 odborných přednášek i terénní exkurze po významných geologických lokalitách karlovarského kraje.
Konferenci pořádá Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, který se zabývá studiem západočeských seismických rojů už od roku 1960. Pravidelně organizuje geofyzikální semináře ve Františkových lázních nebo ve Skalné, kde se v roce 2015 otevřelo Geofyzikální muzeum. Tato konference uzavírá úspěšný Regionální projekt Akademie věd ČR a Karlovarského kraje.
Vstupní portál Goetheho štoly, objednaný hrabětem Kašparem Šternberkem v roce 1837
Wolfgang Goethe v roli geologa
Jedním z největších úspěchů se stal projekt na otevření takzvané Goethovy štoly pod vyhaslou sopkou Komorní hůrka na Chebsku. Podzemní chodby, které podle původních plánů zřejmě dosahovaly až 300 metrů a později byly zavalené, vznikly před 180 lety jako svérázný vědecký experiment: měly rozsoudit spory o vzniku Komorní hůrky.
Jméno J. W. Goetheho nenese štola náhodou: právě na popud slavného německého spisovatele nechal hrabě Kašpar Maria Šternberk vyhloubit průzkumnou štolu, která dospěla až k přívodnímu kanálu sopky prorážejícímu podložní sedimenty. Tím se prokázal její vulkanický původ. Goethe se přitom v západních Čechách podílel nejen na geologických výzkumech, ale i na sbližování Čechů a Němců.
3D vizualizace historických chodeb pod vulkánem Komorní hůrka
Projekt zpřístupnění Goethovy štoly, v němž vědci využili moderní průzkumná geofyzikální měření, finančně podpořila jak Evropská unie, tak Karlovarský kraj či Františkovy Lázně. Výsledkem je podzemní dílo, které od vstupního portálu prozatím postupuje v délce 25 metrů až do hloubky 11 metrů.
„Největší význam díla spočívá v tom, že se podařilo spojit úsilí mnoha úžasných lidí, kteří neváhali zpřístupnění Goethovy štoly vzít za své,“ říká seismolog Geofyzikálního ústavu Milan Brož, který se zasazuje i o každoroční srpnová setkání u Goethovy štoly u příležitosti spisovatelových narozenin.
Na titulním snímku průzkumy štoly, laserový paprsek o vlnové délce 532 nm
Připravil: Milan Brož, Geofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Geofyzikální ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
- Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
- Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
- Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
- Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
- Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
- Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
- Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
- Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
- Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.