Zahlavi

Mezinárodní konference provede geofyziky terénem západních Čech

17. 10. 2019

S posledními výsledky geofyzikálních studií v západočeském regionu seznamuje mezinárodní konference, která dnes začíná ve Františkových Lázních. Součástí třídenní přehlídky nazvané Vulkanologická a seismologická historie západních Čech a Vogtlandu je kromě 16 odborných přednášek i terénní exkurze po významných geologických lokalitách karlovarského kraje.

Konferenci pořádá Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, který se zabývá studiem západočeských seismických rojů už od roku 1960. Pravidelně organizuje geofyzikální semináře ve Františkových lázních nebo ve Skalné, kde se v roce 2015 otevřelo Geofyzikální muzeum. Tato konference uzavírá úspěšný Regionální projekt Akademie věd ČR a Karlovarského kraje.

hurka1

Vstupní portál Goetheho štoly, objednaný hrabětem Kašparem Šternberkem v roce 1837

Wolfgang Goethe v roli geologa

Jedním z největších úspěchů se stal projekt na otevření takzvané Goethovy štoly pod vyhaslou sopkou Komorní hůrka na Chebsku. Podzemní chodby, které podle původních plánů zřejmě dosahovaly až 300 metrů a později byly zavalené, vznikly před 180 lety jako svérázný vědecký experiment: měly rozsoudit spory o vzniku Komorní hůrky.

Jméno J. W. Goetheho nenese štola náhodou: právě na popud slavného německého spisovatele nechal hrabě Kašpar Maria Šternberk vyhloubit průzkumnou štolu, která dospěla až k přívodnímu kanálu sopky prorážejícímu podložní sedimenty. Tím se prokázal její vulkanický původ. Goethe se přitom v západních Čechách podílel nejen na geologických výzkumech, ale i na sbližování Čechů a Němců.

hurka2

3D vizualizace historických chodeb pod vulkánem Komorní hůrka

Projekt zpřístupnění Goethovy štoly, v němž vědci využili moderní průzkumná geofyzikální měření, finančně podpořila jak Evropská unie, tak Karlovarský kraj či Františkovy Lázně. Výsledkem je podzemní dílo, které od vstupního portálu prozatím postupuje v délce 25 metrů až do hloubky 11 metrů.

„Největší význam díla spočívá v tom, že se podařilo spojit úsilí mnoha úžasných lidí, kteří neváhali zpřístupnění Goethovy štoly vzít za své,“ říká seismolog Geofyzikálního ústavu Milan Brož, který se zasazuje i o každoroční srpnová setkání u Goethovy štoly u příležitosti spisovatelových narozenin.

Na titulním snímku průzkumy štoly, laserový paprsek o vlnové délce 532 nm

Připravil: Milan Brož, Geofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Geofyzikální ústav AV ČR

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce