Zahlavi

Knihovna Akademie věd ČR získala darem knihy z Indie

27. 03. 2019

Velvyslankyně Indie Narinder Chauhan předala v úterý 26. března Knihovně Akademie věd ČR stovku nových knih z oblasti indické historie, politických věd, náboženství, kultury nebo umění. Čtenáře na ně zhruba za měsíc upozorní speciální výstava v prostorách Knihovny.

Dar je symbolem dlouholeté spolupráce českých a indických vědců. „Věřím, že tato kolekce knih obohatí čtenáře o poznání nejrůznějších aspektů Indie, a to právě v roce, kdy si připomínáme 150 let od narození Maháthmy Ghándího,“ zdůraznila velvyslankyně a prozradila, že na památku největšího představitele indického hnutí za nezávislost se chystá také v České republice vysadit 150 nových stromů.

Dar za Knihovnu AV ČR převzal zástupce ředitelky Martin Lhoták, který poděkoval a ocenil široký výběr publikací, které budou zajímavým rozšířením nabídky knihovny umožňujícím čtenářům lépe poznat minulost i současnost Indie. 

Historie a dědictví země

Členové Akademické rady AV ČR – Hana Sychrová, Taťána Petrasová a Martin Bilej – si s velvyslankyní také prohlédli noblesní prostory knihovny, která se řadí k nejvýznamnějším českým vědeckým bibliotékám a nyní zahrnuje zhruba 1,2 milionu svazků. „Každý, kdo přijde, cítí se tady jako součást dědictví a historie Vaší země,“ vyjádřila svůj obdiv velvyslankyně.

Nové knihy nyní budou pracovníci knihovny katalogizovat. Poté z nich připraví výběr z této kolekce formou malé výstavy – ochutnávku pro čtenáře.

Předání daru indické velvyslankyně Narinder Chauhan (uprostřed) se zúčastnili členové Akademické rady AV ČR (zleva) Martin Bilej, Hana Sychrová, Taťána Petrasová, dar převzal zástupce ředitelky Knihovny Martin Lhoták (druhý zleva)

Související články:

Turné předsedkyně: Knihovna v Jenštejně i Masarykův ústav

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce