Zahlavi

Historii i symbol Listopadu 1989 připomene přednáška na Žofíně

16. 10. 2019

Necelý měsíc před letošním třicetiletým výročím 17. listopadu 1989 by zaměření slavnostní přednášky z cyklu Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu jen těžko mohlo být jiné. Téma nedávné, respektive přítomné minulosti představí historik a ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslav Vaněk. Přednáška v pražském paláci Žofín se uskuteční v pondělí 21. října, začíná v 16 hodin a zájemci ji mohou sledovat také živě přes iVysílání České televize.

Výročí 17. listopadu je „živý svátek“. Proces, který tehdy sametovou revolucí začal, nekončí. Diskuse se vedou jak o jeho předpokladech, tak o reálných změnách, respektive o tom, jak rychle půjdou realizovat. A co vlastně máme na mysli, když hovoříme o listopadu 1989?

Miroslav Vaněk, respektovaný historik, který se zabývá českými moderními dějinami a v českém prostředí položil základy orální historie, se ve svém projevu zaměří jak na historické události, tak na jejich analýzu a interpretaci. Představí mezinárodní podmínky, který měly na vývoj událostí rozhodující vliv. Připomene rozličné faktory domácí, které k pádu režimu po čtyřiceti letech trvání různou měrou přispěly. Podrobně vysvětlí jak události, které obvykle souhrnně nazýváme termínem sametová revoluce, tak jejich symbolický význam, hodnotu a formativní sílu.

Miroslav Vaněk se ve slavnostní přednášce zaměří také na důležité mezníky oslav výročí boje za svobodu a demokracii: mimo jiné na tzv. „ukradenou revoluci“, jak ji nazvala část někdejších studentských revolucionářů v roce 1990, manifest „Děkujeme, odejděte!“ publikovaný v den desátého výročí nebo připomínky 15. výročí v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie.

„Rezonance symbolu 17. listopadu je ohromná,“ říká historik Miroslav Vaněk. „Někteří oslavují, jiní demonstrují a další si užívají dne volna. Ani po 30 letech ale nejsou připomínky listopadu 1989 o ´pouhém kladení věnců´,“ upozorňuje Vaněk.

Odkaz na přenos v iVysílání:https://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000243-akademie-ved-cr-spickovy-vyzkum-ve-verejnem-zajmu/219254000790002-listopad-1989-mezi-symbolem-a-historii/

Historik a ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslav Vaněk

Prof. PaedDr. Mgr. Miroslav Vaněk, Ph.D., ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, je významný český historik zabývající se českými moderními dějinami a zakladatel české orální historie. Jeho práce má ohlas rovněž v zahraničí, kde získal renomé známého a respektovaného historika. V roce 2010 byl zvolen prezidentem International Oral History Association. Je autorem nebo spoluautorem dvaceti vědeckých monografií a téměř stovky odborných článků v domácím i mezinárodním milieu. V roce 2016 vydal ve spoluautorství s Pavlem Mückem publikaci Velvet Revolutions: An Oral History of Czech Society v prestižním nakladatelství Oxford University Press. Působí též jako vysokoškolský pedagog, v roce 2008 založil na Fakultě humanitních studií UK magisterský obor Orální historie – soudobé dějiny, který do roku 2017 vedl. Vyučoval též v zahraničí, například na The University of North Carolina at Chapel Hill v USA nebo na Aarhus University v Dánsku. K jeho dalším významným počinům náleží mj. založení a vedení České asociace orální historie. Je členem řady vědeckých a oborových rad či grantových komisí. Významně se věnuje i popularizační činnosti.

 

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Titulní foto: ČTK
Foto v článku: AV ČR

 

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce