Zahlavi

Fotografie slaví 180. výročí. Jako první byla představena daguerrotypie

16. 08. 2019

V pondělí 19. srpna 1839, přesně před 180 lety, byl členům francouzské Akademie věd oficiálně představen vynález daguerrotypie, čímž byla světu zpřístupněna jedna z prvních prakticky využitelných fotografických metod. Za 180 let prošla fotografie složitým vývojem. V posledních letech se postupně zaměřuje stále větší pozornost na odborné zpracování fotografií a na preventivní péči o ně. Rozsáhlou fotografickou sbírku čítající na 65 tisíc snímků spravuje také Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd. 

Sbírku tvoří fotografie a fotografické soubory z období od 50. let 19. století do 60. let 20. století. Je zde reprezentována celá škála fotografických procesů včetně raných slaných papírů, které vznikaly souběžně s daguerrotypiemi, a albuminových fotografií nejčastěji ve formátu vizitek a kabinetek. První část sbírky, zahrnující kolem 20 000 fotografií, je nyní volně přístupná na webu ÚDU AV ČR.

„Ve sbírce se nachází i nejstarší známá fotografie východního průčelí Staroměstské radnice a renesanční Krocínovy kašny z roku 1856 od fotografa Andrease Grolla,“ říká Petra Trnková, kurátorka fotografické sbírky Ústavu dějin umění AV ČR (ÚDU).

Zastoupeny jsou také ambrotypie, které bývají často díky své podobnosti zaměňovány za daguerrotypie, i autochrom jako jedna z prvních barevných fotografických technik. Sbírka navíc obsahuje i několik desítek alb a unikátní sbírku velkoformátových panoramat. Těžištěm jsou fotografie z pozůstalosti historika umění Zdeňka Wirtha, značnou část představují fotografie architektury, interiérů a fotografické portréty. Významným souborem jsou pak rané fotografie Prahy od Andrease Grolla.  

Z dalších fotografů je ve sbírce Ústavu dějin umění silně zastoupen například František Fridrich. „Fotografii Zahradní restaurace Belle-Vue u Nuselských schodů z roku 1864 si nechal zhotovit majitel kavárny Belle-Vue Anton Demin za účelem propagace svého podniku,“ doplňuje Petra Trnková.

František Fridrich: Zahradní restaurace Belle-Vue u Nuselských schodů, 1864, albuminová fotografie

Fotografie ve všech oblastech života i vědy

O fyzický stav fotografií ze sbírek ústavu se stará restaurátorský ateliér ÚDU, který v loňském roce oslavil 10. výročí svého vzniku. Ten se zaměřuje na restaurování a preventivní péči o ústavní sbírky fotografií, grafik a plánů.

Fotografiím se ústav věnuje i po stránce teoretické. V loňském roce zde bylo založeno Centrum pro výzkum fotografie. Jeho úkolem je zkoumat dějiny a teorii fotografie, vytvářet prostor pro sdílení a prezentaci výsledků vlastního základního i aplikovaného výzkumu a také aktivně spolupracovat s dalšími českými i zahraničními institucemi a badateli.

„Ačkoli se fotografie už 180 let dotýká všech oblastí života i vědních oborů, v českém prostředí bývá často zkoumána a interpretována pouze v rámci institucionálně, tematicky či regionálně velmi úzce zaměřených projektů. Věříme, že díky spolupráci s kolegy z jiných oborů a z dalších institucí, která je pro nás zásadní, se nám bude dařit tyto hranice narušovat,“ říká Petra Trnková, která je i hlavní iniciátorkou vzniku Centra.

Centrum připravuje v příštím roce mezinárodní konferenci Photo: Science. Fotografie a diskurzy vědy. Tato konference bude první z řady mezioborových setkání organizovaných Centrem pro výzkum fotografie ÚDU.

„Naším cílem je pokusit se uchopit fotografii jako autonomní objekt. Dějiny umění, různé varianty studií vizuální kultury, sociologie, obecná historie i filosofie a estetika se fotografií zabývají intenzivně a dlouhodobě. V rámci přírodních věd je fotografie podobně pevně ukotvená, byť spíše v rovině aplikovaného výzkumu. Zpětný efekt, který na fotografii působení jednotlivých domén a oborů má, je však otázkou pouhé spekulace. Naší snahou je proto nahlédnut celé spektrum vztahů a kontextů obestírajících fotografii právě a především z její vlastní perspektivy,“ říká hlavní organizátorka konference Barbora Kundračíková.

Na titulním obrázku je albuminová fotografie Andrease Grolla z roku 1856, která zachycuje východní průčelí Staroměstské radnice,  fotografie pochází ze sbírky Oddělení dokumentace ÚDU AV ČR, inv. č. 585

Připravily: Barbara  Gajewská, Ústav dějin umění AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Kancelář AV ČR

Foto: Sbírka fotografií Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění AV ČR

 

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce