Život na zámku aneb Výzkumy na hranici současného poznání

18. 06. 2020

Botanický ústav AV ČR má mezi pracovišti Akademie věd ČR privilegium sídlit v půvabném zámeckém areálu v Průhonicích. Jedinečnou podobu mu na konci 19. století vtiskl hrabě Silva-Tarouca a šestadvacetiletý architekt Jiří Stibral. V současnosti se zdejší vědci a vědkyně věnují perspektivním výzkumům, které historicky navazují na pestrost oboru. Průhonické pracoviště navštívila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová 16. června 2020.

Botanický ústav AV ČR, v jehož čele stojí ředitel Jan Wild, navštívila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (první zleva) společně s členkami Akademické rady AV ČR Janou Bludskou a Markétou Pravdovou.

„Chtěli bychom, aby se naši vědci zabývali botanikou v co nejširším spektru oborů. Disponujeme totiž dlouhodobými a rozsáhlými datovými soubory, které umožňují nový pohled na základní výzkum i řešení praktických otázek,“ vyzdvihl při prezentaci ředitel pracoviště Jan Wild.

Diskutovalo se rovněž o financování – například o tom, jak zajistit jeho stabilitu v situaci, kdy institucionální prostředky tvoří pouze okolo 30 % všech prostředků, s nimiž Botanický ústav AV ČR hospodaří. Zbývající peníze „na vědu“ si zdejší vědci musejí zajistit prostřednictvím nejrůznějších grantových a dotačních projektů.

„Ústavy Akademie věd ČR pracují vedle základního výzkumu také na aktuálních tématech, která se týkají například i životního prostředí. Snažíme se jim zprostředkovat co nejširší mediální podporu a na základě výzkumů připravovat pro politickou sféru odborná stanoviska,“ uvedla Eva Zažímalová v diskusi s kolegy z Botanického ústavu AV ČR.

Krátká zastávka v Návštěvnickém centru Botanického ústavu AV ČR. Otevřeno bylo před měsícem a veřejnosti pomůže s orientací v areálu Průhonického parku a zámku – zjistí co zrovna kvete a jaké akce se aktuálně připravují, k dispozici je také 3D model parku či informační systém Virtuální Průhonice.

V návštěvnickém centru nechybějí ani základní informace o vědecké činnosti ústavu stejně jako přehled toho, kde všude se pracoviště Akademie věd ČR nacházejí.

Následoval přesun do průhonické části s názvem Chotobuz, kde se na ploše dvaceti hektarů nacházejí pěstitelská a sbírková zahrada s rozsáhlými specializovanými kulturami rostlin. V areálu by měla sídlit také nová budova, jejíž stavbu Botanický ústav AV ČR plánuje.

V zásobní zahradě se nacházejí genofondové sbírky. Botanici zde pracují na množení, šlechtění a experimentech.

Kromě studijních úkolů se vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR věnují také ochraně ohrožených a mizejících taxonů rostlin a kulturního a historického dědictví obsaženého v tisícileté šlechtitelské práci, která vedla k současným odrůdám okrasných rostlin.

Chladnější a deštivé počasí sice v Česku odsunulo o několik týdnů samosběr jahod, v Chotobuzi ale Eva Zažímalová s kolegy ochutnala odrůdy, které zde pěstují za účelem studia mechanismů adaptace rostlin na podmínky prostředí.

Na návštěvníky, kteří do botanické zahrady zavítají, čekají unikátní sbírky kosatců, růží, denivek a pivoněk. Komentované prohlídky se ujala Markéta Macháčková z oddělení genofondových sbírek.

Zahrada poskytuje rostliny pro potřeby vědy, výzkumu, vzdělávání a šlechtění – například zdejší sbírka kosatců (3500 druhů a kultivarů) je jednou ze tří největších kosatcových sbírek na světě.

Co do počtu kultivarů růží (1600) je zahrada zároveň i největším rozáriem v České republice.

Na snímku s Evou Zažímalovou a ředitelem Botanického ústavu AV ČR Janem Wildem dále zleva Vít Latzel, Jitka Klimešová, Jana Bludská, Markéta Pravdová, Zdeněk Havlas a Zdeněk Kaplan.

Procházka parkem nabízí nádherné výhledy na průhonický zámek, zvláště nyní v červnu, kdy je zdejší příroda v plném rozkvětu. Zatímco park je veřejnosti přístupný, zámek je sídlem Botanického ústavu AV ČR. V přízemí ale můžete navštívit Galerii Natura se zaměřením na přírodu a botaniku – nyní se v ní až do konce července koná výstava „Třeboň ze žabí perspektivy“.

Slunečné počasí připravilo skvělé kulisy pro odpolední exkurzi po zámeckém parku, který patří mezi vůbec nejvýznamnější parky v Česku i Evropě. Od roku 2010 je národní kulturní památkou, ve stejném roce se park a jeho sbírky rostlin dostaly na Seznam světového dědictví UNESCO. Pokud byste si chtěli projít všechny zdejší cesty a stezky, připravte se na túru dlouhou okolo 27 kilometrů.

Během exkurze došlo také na krátké zastavení u pamětní desky zakladatele Průhonického parku, jímž byl Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Odhalena byla v roce 1937, tedy jen rok od smrti tohoto významného českého šlechtice, právníka a dendrologa.

Text: Luděk Svoboda, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Život na zámku aneb Výzkumy na hranici současného poznání

Botanický ústav AV ČR, v jehož čele stojí ředitel Jan Wild, navštívila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (první zleva) společně s členkami Akademické rady AV ČR Janou Bludskou a Markétou Pravdovou.

V návštěvnickém centru nechybějí ani základní informace o vědecké činnosti ústavu stejně jako přehled toho, kde všude se pracoviště Akademie věd ČR nacházejí.

Následoval přesun do průhonické části s názvem Chotobuz, kde se na ploše dvaceti hektarů nacházejí pěstitelská a sbírková zahrada s rozsáhlými specializovanými kulturami rostlin. V areálu by měla sídlit také nová budova, jejíž stavbu Botanický ústav AV ČR plánuje.

V zásobní zahradě se nacházejí genofondové sbírky. Botanici zde pracují na množení, šlechtění a experimentech.

Kromě studijních úkolů se vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR věnují také ochraně ohrožených a mizejících taxonů rostlin a kulturního a historického dědictví obsaženého v tisícileté šlechtitelské práci, která vedla k současným odrůdám okrasných rostlin.

Chladnější a deštivé počasí sice v Česku odsunulo o několik týdnů samosběr jahod, v Chotobuzi ale Eva Zažímalová s kolegy ochutnala odrůdy, které zde pěstují za účelem studia mechanismů adaptace rostlin na podmínky prostředí.

Na návštěvníky, kteří do botanické zahrady zavítají, čekají unikátní sbírky kosatců, růží, denivek a pivoněk. Komentované prohlídky se ujala Markéta Macháčková z oddělení genofondových sbírek.

Zahrada poskytuje rostliny pro potřeby vědy, výzkumu, vzdělávání a šlechtění – například zdejší sbírka kosatců (3500 druhů a kultivarů) je jednou ze tří největších kosatcových sbírek na světě.

Co do počtu kultivarů růží (1600) je zahrada zároveň i největším rozáriem v České republice.

Na snímku s Evou Zažímalovou a ředitelem Botanického ústavu AV ČR Janem Wildem dále zleva Vít Latzel, Jitka Klimešová, Jana Bludská, Markéta Pravdová, Zdeněk Havlas a Zdeněk Kaplan.

Během exkurze došlo také na krátké zastavení u pamětní desky zakladatele Průhonického parku, jímž byl Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Odhalena byla v roce 1937, tedy jen rok od smrti tohoto významného českého šlechtice, právníka a dendrologa.

Text: Luděk Svoboda, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Newsletter