Zahlavi

Čelíme 30 let po revoluci krizi liberální demokracie? Ptá se konference

07. 11. 2019

K výročí revolučních událostí roku 1989 se dnes vztahujeme úplně jinak než před 10 nebo 20 lety. Hovoří se o promarněných příležitostech a globální krizi liberálních demokracií. Je pro současný svět stále relevantní odkaz roku 1989? Přežívají jeho ideje? A jaký je význam rozpadu bipolárního světa z globálního hlediska? I těmto otázkám se věnují účastníci třídenní mezinárodní konference Demokratická revoluce 1989 – třicet let poté. Ve středu začala v Senátu Parlamentu ČR.

Konferenci, kterou pořádá předseda senátu Jaroslav Kubera ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a Ústavem pro studium totalitních režimů, zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová osobní vzpomínkou na podzim 1989. „Bylo cítit, že se situace mění, že se lidé přestávají bát. Přesto jsme nevěděli, jestli skutečně může dojít ke změně, zprvu jsme vše sledovali s údivem, pak s velkým nadšením,“ řekla Eva Zažímalová. Podle ní je důležité připomínat celou trajektorii vývoje včetně předchozích událostí po roce 1968 a uvědomovat si, že svoboda není samozřejmostí a je pevně spjata s odpovědností.

2019_11_07_revoluceEZ
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová uvádí konferenci o 30. výročí revoluce roku 1989.

Krize liberální demokracie

Konference začala ve středu odpoledne úvodním panelem nazvaným Od krize komunistické diktatury ke krizi liberální demokracie (1989–2019). Maďarská socioložka Ágnes Gagyi zmiňovala v této souvislosti velkou sociální polarizaci, k níž po roce 1989 v některých zemích východní Evropy došlo. Slovenská politoložka Dagmar Kusá pak popsala rozčarování, které cítí Slováci ze současného státu prorostlého mafiánskými vztahy. Průzkumy veřejného mínění jak na Slovensku, tak v Česku pak dosvědčují, že se skutečně nemalá část obyvatelstva necítí v současném světě dobře a vzpomíná na předlistopadové časy s nostalgií.

Jenže děje se současná eroze liberální demokracie navzdory ideálům sametové revoluce, anebo je logickým důsledkem celého třicetiletého vývoje? Například zapojení oligarchů do politiky: je specifikem východní Evropy a dědictvím komunistické minulosti, anebo jde o trend, který pozorujeme i v západní Evropě a Spojených státech? „Jsou tendence dávat do souvislosti současný stav s tím, co u nás bylo před 30 lety, jenže ono to možná souvisí jen okrajově. Daleko spíše jde o to, že jsme se připojili ke globálnímu systému, který je teď v krizi,“ řekl politolog Pavel Barša.

Rok 1989 z globální perspektivy

Cílem třídenní konference je co nejvíce otevřít perspektivu pohledu na osmdesátý devátý, neomezit se jen na český, případně slovenský kontext. Mezi mluvčími jsou proto například historik David Pristland z Oxfordu nebo historici James Mark a Ljubica Spaskovska z univerzity v Exeteru (a mnozí další).

„Je jasné, že pohledy jsou úplně jiné. Míváme tendenci zkoumat hlavně interakci východ-západ, ale globální pohled je velmi důležitý, například pro chudé země globálního jihu (dříve označované jako země třetího světa, pozn. redakce) znamenal rok 89 často spíše katastrofu než něco pozitivního, protože přestaly těžit výhody z bipolárního rozdělení světa,“ zmínil Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Bližší informaci o konferenci lze najít na webových stránkách Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a také na webu Senátu PČR, který zajišťuje živé vysílání.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

2019_11_07_revol_01

2019_11_07_revol_01

2019_11_07_revol_02

2019_11_07_revol_02

2019_11_07_revol_04

2019_11_07_revol_04

2019_11_07_revol_06

2019_11_07_revol_06

2019_11_07_revol_07

2019_11_07_revol_07

2019_11_07_revol_08

2019_11_07_revol_08

2019_11_07_revol_09

2019_11_07_revol_09

2019_11_07_revol_10

2019_11_07_revol_10

2019_11_07_revol_11

2019_11_07_revol_11

2019_11_07_revol_12

2019_11_07_revol_12

2019_11_07_revol_13

2019_11_07_revol_13

2019_11_07_revol_14

2019_11_07_revol_14

2019_11_8_revolsenat_1

2019_11_8_revolsenat_1

2019_11_8_revolsenat_2

2019_11_8_revolsenat_2

2019_11_8_revolsenat_4

2019_11_8_revolsenat_4

2019_11_8_revolsenat_5

2019_11_8_revolsenat_5

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce