Zahlavi

Barokní opera v nové premiéře. Muzikologové pořádali konferenci

27. 09. 2019

V nádherném prostředí zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově se na konci září odehrála novodobá světová premiéra opery německého skladatele Johanna Adolfa Hasseho Il Demofoonte. Při této příležitosti uspořádali muzikologové z Ústavu dějin umění AV ČR mezinárodní konferenci Il Demofoonte jako námět dramatu per musica: Johann Adolf Hasse a další skladatelé 18. století. Historicky poučená interpretace barokní opery se tak propojila s muzikologickým výzkumem.

Johann Adolf Hasse (1699‒1783) dílo zkomponoval pro drážďanskou operu, kde působil jako kapelník. Premiéra Il Demofoonte se konala 9. února 1748. V Českém Krumlově nastudoval Ondřej Macek se souborem Hof-Musici druhou autorskou verzi opery, poprvé provedenou v prosinci 1748 v Teatro San Giovanni Crisostomo v Benátkách. Novodobou premiéru 20. září 2019 následovaly dvě reprízy 21. a 22. září.

Hlavní referát konference, na niž přijeli badatelé mimo jiné z Itálie, Německa, Španělska, Polska a České republiky, přednesl Wolfgang Hochstein z Hochschule für Musik und Theater v Hamburku. Pozornost muzikologů v Českém Krumlově se zaměřila také na árii domnělého syna krále Demofóna Timanta „Misero pargoletto“. Tato árie poutala po desetiletí zájem teoretiků, estetiků a spisovatelů – mezi mnohými Marmontela nebo Stendhala. Její strukturou i ohlasy se v Krumlově podrobně obírali řečníci Álvaro Torrente z Università Complutense v Madridu a Lucio Tufano z Università degli Studi v Palermu. Další Timantova árie, „Non temer bell’idol mio“, se stala námětem příspěvku Steffena Vosse z Bavorské národní knihovny: porovnal ji ve zhudebnění Josepha Schustera a Ferdinanda Bertoniho.

 

Zahájení muzikologické konference v Českém Krulově: zleva členka Akademické rady AV ČR Taťána Petrasová, ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter a předseda Mozartovy obce v České republice Tomislav Volek 

Metastasiovým libretem Demofoonte se inspiroval i W. A. Mozart

Další vystupující, Manfred Hermann Schmid z Univerzity v Tübingen, pojednal o způsobech zhudebnění božských sudeb („orakula“) v různých operách 18. století a osvětlil zvláštnost věštby v Mozartově Idomeneovi. Mozarta libreto Metastasiova Demofoonte evidentně zaujalo, neboť z něj zhudebnil sedm árií, jak ve svém referátu pojednala Milada Jonášová z Ústavu dějin umění AV ČR.

Různá zhudebnění Demofoonta, provedená v Neapoli, představil Raffaele Mellace z Univerzity v Janově. Niccolò Jommelli zhudebnil totéž Metastasiovo libreto ve čtyřech různých verzích: pro Padovu (1743), Milán (1753), Stuttgart (1764) a Neapol (1770), což pojednal Tarcisio Balbo, hudební badatel z Modeny, autor kritické edice této Jommelliho opery.

Mimořádnou oblibu Metastasiova libreta Demofoonta doložili svými příspěvky o jeho zhudebněních Roland Schmid-Hensel z Pruské Státní knihovny v Berlíně, který pojednal operu Carla Heinricha Grauna (Berlín 1746), a Kamila Hálová z Italského velvyslanectví v Praze, referující o opeře Jana Evangelisty Koželuha (Praha 1771). 

Ukázky z náročného partu pro lesní roh přednesl syn referentky Mario Barra, posluchač pražské konzervatoře

Tomislav Volek, předseda Mozartovy obce v České republice, vyšel ve své přednášce z rozporu mezi provedením pouhých tří oper Hasseho v Praze a dochovaným množstvím jeho árií v českých archivech. Akcentoval přitom mnohostranné odlišnosti pražské veřejně přístupné opery od dvorních oper v sousedních zemích, což je zahraniční muzikologií vytrvale přehlíženo. 

Na konferenci, kterou zaštítil Italský kulturní institut v Praze, spolupracovala s Ústavem dějin umění AV ČR řada partnerů: Centrum barokní kultury v Českém Krumlově, soubor Hof-Musici a Mozartova obec v České republice. Setkání hudebních vědců finančně podpořila Komise pro regionální spolupráci krajů a ústavů Akademie věd ČR pro rok 2019, hamburské Johann Adolf Hasse-Stiftung a Jihočeský kraj.

Tímto způsobem byla v Krumlově už po páté propojena historicky poučená interpretace barokní opery s muzikologickým výzkumem, jehož konečným výstupem je do roka vydaná publikace přednesených příspěvků v nově založené ediční řadě L’opera italiana nei territori boemi durante il Settecento. Takto byl 2016 vydán sborník o Antoniu Boronim a jeho opeře L’amore in musica a 2017 sborník o vídeňském dvorním skladateli Antoniu Caldarovi, který 1732 zkomponoval operu pro českokrumlovské zámecké divadlo Lʼasilo dʼAmore. Oba svazky vydala Mozartova obec v ČR spolu se souborem Hof-Musici. Od 3. svazku převzalo ediční řadu nakladatelství Academia, které 2018 vydalo sborník z konference „Didone jako operní námět“, která se uskutečnila v souvislosti s novodobou světovou premiérou Boroniho opery La Didone, zkomponovanou 1768 pro pražské divadlo V Kotcích. V září 2019 vydalo nakladatelství Academia sborník „Tři dongiovanniovské opery pro Prahu: Caldara 1730 – Righini 1776 – Mozart 1787“.

Titulní obrázek: fotografie z novodobé světové premiéry Hasseho opery Il Demofoonte v krumlovském zámeckém barokním divadle

Připravila: Milada Jonášová z Ústavu dějin umění AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Petr Zinke, Ústav dějin umění AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce