Barokní hudbu i knižní novinku představí Hudební archeologie v Mikulčicích
25. 04. 2019
Jarní podvečer na výzkumné základně v Mikulčicích-Trapíkov opět propojí archeologii s hudbou. Tento pátek se tu od 18 hodin bude konat další pořad z úspěšného cyklu Hudební archeologie, v pořadí již dvanáctý.
Pořady připravuje brněnský Archeologický ústav Akademie věd ČR. V jejich rámci již vystoupila například zpěvačka Iva Bittová, nyní se zde bude představovat knižní novinka. Jmenuje se Rostliny a výživa velkomoravských Mikulčic a jeho autorkou je mladá archeobotanička Michaela Látková, která v Mikulčicích působí od roku 2014. Ve svém oboru se mimo jiné zabývá environmentální archeologií, odběrem a extrakcí nových archeobotanických vzorků v terénu.
Na koncertě vystoupí slovenský soubor Le nuove musiche a zazní na něm jak barokní housle, tak kytara či viola da gamba, na programu jsou díla italských mistrů přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho, Giovanniho Kapsbergera či Sigismonda d’Indii. Poté bude následovat prezentace obsahu knihy doplněná ochutnávkou pokrmů z velkomoravského jídelníčku.
Vstupné je dobrovolné.
Na titulním obrázku vizualizace knihy Rostliny a výživa velkomoravských Mikulčic
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Archeologický ústav, Brno AV ČR
Přečtěte si také
- Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
- Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
- Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
- Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
- Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
- Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
- Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
- Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
- Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
- Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.