Vzniká česko-německá výzkumná platforma. Zaměří se na historii i filozofii

Vliv moru na středověkou Evropu, historii zaniklého pracovního tábora v Krušných horách i soudobé dějiny přelomu tisíciletí budou zkoumat vědci v rámci nově vznikající česko-německé platformy nazvané Leibniz GWZO Prague. Minulý týden v pražské vile Lanna spolupráci slavnostně zahájili český ministr kultury Lubomír Zaorálek, saský ministr pro vědu Sebastian Gemkow, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a viceprezident Leibnizovy společnosti Sebastian Lentz.

Za druhé světové války vyrostl v Rolavě (německy Sauersack) v Krušných horách cínový důl spojený se zajateckým pracovním táborem. Kov v něm pro nacistickou říši museli dolovat francouzští, sovětští, ale i italští nebo řečtí zajatci. Dnes po něm zůstaly jen ruiny budov a podzemní zatopený labyrint průzkumných, těžebních a dopravních chodeb. Místo poslední dobou vzbuzuje zvědavost turistů i lovců záhad a paranormálních jevů, ještě dříve než oni se ale o místo začali zajímat vědci a dosud se mu věnují. Dokumentují nálezy a střípek po střípku skládají obrázek zaniklého dolu i osudů lidí, kteří v něm museli pracovat.

Projekt, u nějž je spolupráce českých a německých historiků bezesporu výhodou, představil při slavnostním zahájení platformy Leibniz GWZO Prague Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu AV ČR představuje projekty.

Krušnohorsko a vůbec celé česko-německé pohraničí ale skrývá i dávnější pozapomenuté příběhy, sahající až do období raného středověku. I projekty zaměřené na toto období podpoří nově vznikající platforma.

„Badatelé se v rámci společných programů budou moci věnovat širokému spektru témat od archeologie, historie a dějin umění až po vývoj práva ve střední a východní Evropě,“ přibližuje ředitel Filosofického ústavu AV ČR Ondřej Ševeček. Právě Filosofický ústav bude za českou stranu spolupráci koordinovat. Partnerem z německé strany je Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO). Kooperaci pak na vyšší úrovni zastřešují Akademie věd ČR a Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft).

Za německou stranu platformu koordinuje Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO).

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ve vile Lanna připomněla, že platforma už fakticky funguje od roku 2020, jenže kvůli pandemii covidu-19 ji nebylo dosud možné slavnostně zahájit. K setkání vědců i vrcholných představitelů vědeckých institucí tak došlo až v pátek 17. září 2021.

Více informací o platformě nabízejí webové stránky Leibniz GWZO Prague.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
• Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
• Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
• Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
• Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
• Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
• Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
• Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
• Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
• Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii