Zahlavi

Staré tisky ukryté v Jenštejně: Digitalizační centrum a depozitáře Knihovny AV ČR

28. 12. 2022

Obec Jenštejn se nachází severovýchodně od Prahy. Turistu by červená značka zavedla ke zřícenině stejnojmenného hradu, najdeme tu ale také náves s kapličkou, na které se nachází jedna zajímavá brána – vede do areálu Depozitáře a Digitalizačního centra Knihovny AV ČR. Původně tři statky, dnes místo, kde se nacházejí dvě odborná pracoviště, jejichž účel a činnost ocení zejména milovníci knih.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative CommonsText i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Akademie věd ČR zakoupila nemovitosti v roce 1970. Nejprve se zde nacházely sklady, kde si zaměstnanci všech akademických pracovišť mohli „nafasovat“ například papír, úklidové prostředky a další vybavení a materiál. V roce 1995 získala objekt Knihovna AV ČR a od té doby jej využívá jako depozitář. O několik let později zde začalo fungovat Digitalizační centrum.

Akademie věd ČR zakoupila nemovitosti v roce 1970. Nejprve se zde nacházely sklady, kde si zaměstnanci všech akademických pracovišť mohli „nafasovat“ například papír, úklidové prostředky a další vybavení a materiál. V roce 1995 získala objekt Knihovna AV ČR a od té doby jej využívá jako depozitář. O několik let později zde začalo fungovat Digitalizační centrum.

Digitalizační centrum Knihovny AV ČR vzniklo v roce 2004. Jedním z důvodů byly povodně v roce 2002, které vyvolaly potřebu zamyslet se nad tím, jak by se dal obsah ohrožených knih a dalších dokumentů ochránit.

Digitalizační centrum Knihovny AV ČR vzniklo v roce 2004. Jedním z důvodů byly povodně v roce 2002, které vyvolaly potřebu zamyslet se nad tím, jak by se dal obsah ohrožených knih a dalších dokumentů ochránit.

Digitalizace představuje možnost, jak zachovat alespoň obsah, nelze-li uchovat fyzický nosič. Knihovna se zaměřuje na digitalizaci publikací produkovaných pracovišti Akademie věd ČR a jejích předchůdkyň.

Digitalizace představuje možnost, jak zachovat alespoň obsah, nelze-li uchovat fyzický nosič. Knihovna se zaměřuje na digitalizaci publikací produkovaných pracovišti Akademie věd ČR a jejích předchůdkyň.

Pracovnice centra mají k ruce několik šikovných pomocníků. Jedním z nich je například ScanRobot SR301 s možností automatického skenování.

Pracovnice centra mají k ruce několik šikovných pomocníků. Jedním z nich je například ScanRobot SR301 s možností automatického skenování.

Cílem je digitalizovat a dlouhodobě archivovat co největší procento dokumentů. Prostřednictvím externích zakázek se skenují také vybrané dokumenty z jiných institucí.

Cílem je digitalizovat a dlouhodobě archivovat co největší procento dokumentů. Prostřednictvím externích zakázek se skenují také vybrané dokumenty z jiných institucí.

Skener Zeutschel OS 12002 V se využívá ke skenování starých tisků a dalších dokumentů s pevnější vazbou, jež není možné plně rozevřít.

Skener Zeutschel OS 12002 V se využívá ke skenování starých tisků a dalších dokumentů s pevnější vazbou, jež není možné plně rozevřít.

Proces digitalizace tištěných (i rukopisných) dokumentů není pouze o samotném naskenování. Začíná jejich výběrem, který má několik kritérií. Následně se dokumenty musí dopravit na místo skenování. V centru probíhá také jejich další zpracování.

Proces digitalizace tištěných (i rukopisných) dokumentů není pouze o samotném naskenování. Začíná jejich výběrem, který má několik kritérií. Následně se dokumenty musí dopravit na místo skenování. V centru probíhá také jejich další zpracování.

Depozitáře doslova přetékají knihami. Kdyby si někdo dal tu práci a položil za sebe police jednotlivých regálů, vytvořil by linii o úctyhodné délce 36,8 km – což je zhruba letová vzdálenost z Prahy na Říp.

Depozitáře doslova přetékají knihami. Kdyby si někdo dal tu práci a položil za sebe police jednotlivých regálů, vytvořil by linii o úctyhodné délce 36,8 km – což je zhruba letová vzdálenost z Prahy na Říp.

Prostory depozitářů využívají i jiné instituce, především knihovny pracovišť AV ČR. Dnes jsou depozitáře naplněny takříkajíc až po strop.

Prostory depozitářů využívají i jiné instituce, především knihovny pracovišť AV ČR. Dnes jsou depozitáře naplněny takříkajíc až po strop.

V knihovně najdeme množství pozoruhodných archiválií, rukopisů, prvotisků a starých tisků.

V knihovně najdeme množství pozoruhodných archiválií, rukopisů, prvotisků a starých tisků.

Vedle češtiny zde nalezneme také tituly ve světových jazycích – bez nejnovější zahraniční odborné literatury se neobejdeme.

Vedle češtiny zde nalezneme také tituly ve světových jazycích – bez nejnovější zahraniční odborné literatury se neobejdeme.

Jak vypadají fondy Knihovny AV ČR? Největší díl zastupují tituly vědecké: populárně-naučné, encyklopedické, biografické, mezi nimi pochopitelně i výsledky publikační činnosti zaměstnanců AV ČR.

Jak vypadají fondy Knihovny AV ČR? Největší díl zastupují tituly vědecké: populárně-naučné, encyklopedické, biografické, mezi nimi pochopitelně i výsledky publikační činnosti zaměstnanců AV ČR.

Pohyblivé regály v depozitářích Knihovny AV ČR

Pohyblivé regály v depozitářích Knihovny AV ČR

Knihovna zde uchovává téměř 690 tisíc knih a časopisů (představte si přes 17 kilometrů dlouhou řadu tiskovin).

Knihovna zde uchovává téměř 690 tisíc knih a časopisů (představte si přes 17 kilometrů dlouhou řadu tiskovin).

Do budoucna se v areálu chystá výstavba nové budovy, kde se počítá mimo jiné s vytvořením na míru šitého prostoru pro vzácné dokumenty, které ke „svému životu“ potřebují ustálené prostředí.

Do budoucna se v areálu chystá výstavba nové budovy, kde se počítá mimo jiné s vytvořením na míru šitého prostoru pro vzácné dokumenty, které ke „svému životu“ potřebují ustálené prostředí.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce