Česká látka proti rakovině pokračuje na slibné cestě
08. 10. 2020
V označení „DRP-104“ se možná skrývá naděje pro onkologicky nemocné pacienty. Jde o látku vstupující do první fáze klinického testování, kterou vyvinul tým Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru. Úvodní fáze testování na pacientech potrvá zhruba tři roky.
Skvělá zpráva, ale na oslavy je ještě příliš brzo – tak je možné zahájení testů na lidech shrnout. „Před naší látkou je ještě dlouhá cesta a řada překážek. To, že se dostane úspěšně až do cíle, není zdaleka jisté,“ říká Pavel Majer, vedoucí skupiny Drug Discovery při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Šance na medicínské využití DRP-104 je podle něj zhruba patnáctiprocentní. Musela by projít ještě dalšími dvěma fázemi klinického testování.
Jak to funguje
Klinické testy provádí firma Dracen Pharmaceuticals, která od Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Univerzity Johnse Hopkinse zakoupila licenci na vývoj těchto látek. Za daným účelem získala investici 40 milionů amerických dolarů. Společnost Dracen Pharmaceuticals Pavel Majer spoluzaložil. Podle něj je obvyklé, že v USA vědci sami založí firmu na následný vývoj jimi testovaných látek.
Pavel Majer je šéf skupiny Drug Discovery v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
DRP-104 uvolňuje v nádorech antimetabolit DON, jenž zastavuje buněčný metabolismus glutaminu, klíčového zdroje dusíku, který potřebují ke svému růstu rakovinné buňky, a tím potlačuje rakovinné bujení. Látka se podává nitrožilně, podobně jako většina chemoterapeutik. Testy se provádí na nádorech plic a hrtanu, v budoucnu se předpokládá použití u dalších typů nádorů.
Velké naděje se kladou zejména na kombinaci této léčby s imunoterapií, která se zaměřuje na posilování obranné reakce organismu vůči nádoru. Rakovinné buňky využívají mnoho způsobů, jak oklamat buňky imunitního systému a uniknout jejich pozornosti. Během imunoterapie se proto pacientům podávají PD-1 protilátky, které mají za cíl posílit obrannou reakci organismu, aby si s rakovinnými buňkami sám poradil. Prvotní testy na zvířatech ukázaly, že při použití látky DRP-104 jsou metabolicky strádající buňky citlivější na PD-1 protilátky a imunoterapeutická léčba je tak výrazně účinnější.
Bezpečí především
„Většina z neúspěšných látek skončí z důvodu nedostatečné účinnosti, mnohem menší část kvůli vedlejším účinkům. V našem případě se jedná o proléčivo uvolňující DON, jehož efektivita byla již opakovaně prokázána. Jde nám tedy hlavně o eliminaci vedlejších účinků,“ vysvětluje Pavel Majer. Zároveň upozorňuje, že úspěšnost testování onkologických léčiv je v průměru nižší než u ostatních léků. Účelem první fáze klinických testů je hlavně ověření bezpečnosti a stanovení správné léčebné dávky pro následnou fázi.
„Než se potenciální lék poprvé dostane do fáze klinických testů na lidech, musí projít dlouhou cestou a mnoha dílčími zkouškami. Většině kandidátních látek se to nikdy nepovede. Zahájení klinických testů je tak samo o sobě velmi vzácný úkaz a výraz velké důvěry k této molekule. Jsme pyšni, že se něco takového povedlo další látce vymyšlené v našem ústavu,“ uzavírá Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Právě zde působil významný chemik Antonín Holý. Díky nadstandardním příjmům plynoucím z licencí na léky, které pomáhají pacientům s HIV, může pracoviště štědře podporovat inovativní nápady, mladé vědce a špičkovou vědu a výzkum.
Antonín Holý byl průkopníkem základního výzkumu v syntetické a medicinální chemii modifikovaných nukleosidů a nukleotidů a také objevitelem antivirotik používaných klinicky při léčbě virových onemocnění.
Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Přečtěte si také
- Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
- Od vynálezu k praxi. Firma vyzkouší metodu jednodušší výroby metanolu
- Badatelé představili 3D materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
- Proč se Země a Venuše vyvinuly odlišně? Napoví mise, jíž se účastní i Češi
- Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat například rakovinné tkáně
- AMULET se zaměří na vývoj multiškálových materiálů, získal téměř půl miliardy
- Počítačový model ucha: čeští vědci vyvinuli unikátní nástroj ke zkoumání sluchu
- Čeští vědci odhalili π-díru v molekulách, potvrdili tak dekády známou teorii
- Česká kosmická mise SLAVIA chce pátrat po pokladech vesmíru
- Díky novému objevu týmu Pavla Hobzy by se mohly přepisovat učebnice chemie
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.