Brána do Římské říše se symbolicky otevřela v Mušově
19. 06. 2020
Jihomoravskou krajinu v okolí Pálavy zkoumají archeologové již více než století a za tu dobu vydala nespočet cenných pokladů. Nyní na území zaniklé obce Mušov, která musela ustoupit vodnímu dílu Nové Mlýny, vznikl projekt Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše. Veřejnosti se centrum otevřelo 18. června 2020 za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové, zástupců Akademické rady AV ČR, vedení Archeologického ústavu AV ČR, Brno a dalších hostů.
„Po čtyřech letech od vzniku Archeoparku Pavlov otevíráme druhý objekt podobného charakteru na pomezí vědy a popularizace. Pokud k tomu připočteme ještě mikulčickou výzkumnou základnu Archeologického ústavu AV ČR, Brno, jde o tři objekty, které jsme otevřeli sami, nebo s pomocí Akademie věd ČR. Je to dobrá vizitka, protože jde o stavby, které jsme zasvětili nejen archeologii jako takové, ale i popularizaci oboru,“ uvedl při slavnostním otevření ředitel pracoviště Lumír Poláček.
Centrum se nachází na úpatí návrší Hradisko u Mušova, které ukrývá celoevropsky unikátní naleziště z doby římské. Vzniklo s finanční podporou Akademie věd ČR a jeho otevření se příznačně uskutečnilo v roce, kdy Archeologický ústav AV ČR, Brno slaví významné jubileum: padesáté výročí samostatné existence.
Záměrem Návštěvnického centra je totiž představit poutavou formou památkovou hodnotu a historický význam římské pevnosti na Hradisku, ukázat stopy, které na našem území zanechaly římské legie ve 2. století n. l., a také představit vybrané aspekty života obyvatel střední Evropy tehdejší doby.
„Dokončením a otevřením Návštěvnického centra Mušov jste si věnovali skvělý dárek. Je o to hodnotnější, že jste jím neobdarovali jen sebe, ale i veřejnost, které se tak nabízí jedinečný pohled do minulosti spjaté s přítomností římských legií v této jedinečné lokalitě,“ uvedla při zahajovacím ceremoniálu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Pohled do minulosti římské provincie
V Návštěvnickém centru se nově otevírá prostor pro moderní, interaktivní a edukativní formu prezentace archeologických výzkumů a také způsobů archeologického poznání. Kromě stálých prezentací v podobě filmového promítání, vitrín s exponáty a digitálních informačních ploch se v centru mají konat programy se živými ukázkami ze života římských legionářů a obyvatelů regionu v prvních stoletích našeho letopočtu.
„Brána je od toho, aby se skrze ni procházelo. Učiníme proto všechno, aby skrze ni procházelo co nejvíce lidí, a když z ní budou vycházet, aby pochopili, že ochrana společného kulturního dědictví, péče o něj a snaha o neustálé poznání má smysl a že nás vždy obohacuje. Tuto lokalitu chráníme jako kulturní památku, cítíme proto povinnost vysvětlovat význam ochrany lidem touto formou,“ vyzdvihuje Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, který je duchovním otcem Návštěvnického centra Mušov.
Součástí programové nabídky budou od září letošního roku také výukové programy pro různé věkové kategorie žáků základních a středních škol. V okolí centra se navíc od roku 2015 ve spolupráci s obcí Pasohlávky budují naučné stezky, které zájemce zavedou na místa nejdůležitějších dosavadních objevů na lokalitě Hradisko u Mušova. Po nich se lze též vydat k místu objevu slavného knížecího hrobu z 2. století n. l. nebo rozsáhlého germánského sídliště na okraji Pasohlávek.
„Chtěl bych popřát všem, kdo budou procházet bránou do říše římské, aby až budou vycházet a odcházet, lépe rozuměli sami sobě a naší době, protože každá doba má své barbary a Římany a leckdy se nám to plete. Byl bych rád, kdyby se nám to při procházení branou podařilo společně narovnávat,“ popřál nově otevřenému centru místopředseda AV ČR Pavel Baran.
Více k tématu také v časopise A / Věda a výzkum.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.