Zahlavi

Brána do Římské říše se symbolicky otevřela v Mušově

19. 06. 2020

Jihomoravskou krajinu v okolí Pálavy zkoumají archeologové již více než století a za tu dobu vydala nespočet cenných pokladů. Nyní na území zaniklé obce Mušov, která musela ustoupit vodnímu dílu Nové Mlýny, vznikl projekt Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše. Veřejnosti se centrum otevřelo 18. června 2020 za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové, zástupců Akademické rady AV ČR, vedení Archeologického ústavu AV ČR, Brno a dalších hostů.

„Po čtyřech letech od vzniku Archeoparku Pavlov otevíráme druhý objekt podobného charakteru na pomezí vědy a popularizace. Pokud k tomu připočteme ještě mikulčickou výzkumnou základnu Archeologického ústavu AV ČR, Brno, jde o tři objekty, které jsme otevřeli sami, nebo s pomocí Akademie věd ČR. Je to dobrá vizitka, protože jde o stavby, které jsme zasvětili nejen archeologii jako takové, ale i popularizaci oboru,“ uvedl při slavnostním otevření ředitel pracoviště Lumír Poláček.

Centrum se nachází na úpatí návrší Hradisko u Mušova, které ukrývá celoevropsky unikátní naleziště z doby římské. Vzniklo s finanční podporou Akademie věd ČR a jeho otevření se příznačně uskutečnilo v roce, kdy Archeologický ústav AV ČR, Brno slaví významné jubileum: padesáté výročí samostatné existence.

Záměrem Návštěvnického centra je totiž představit poutavou formou památkovou hodnotu a historický význam římské pevnosti na Hradisku, ukázat stopy, které na našem území zanechaly římské legie ve 2. století n. l., a také představit vybrané aspekty života obyvatel střední Evropy tehdejší doby.

„Dokončením a otevřením Návštěvnického centra Mušov jste si věnovali skvělý dárek. Je o to hodnotnější, že jste jím neobdarovali jen sebe, ale i veřejnost, které se tak nabízí jedinečný pohled do minulosti spjaté s přítomností římských legií v této jedinečné lokalitě,“ uvedla při zahajovacím ceremoniálu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.



Pohled do minulosti římské provincie
V Návštěvnickém centru se nově otevírá prostor pro moderní, interaktivní a edukativní formu prezentace archeologických výzkumů a také způsobů archeologického poznání. Kromě stálých prezentací v podobě filmového promítání, vitrín s exponáty a digitálních informačních ploch se v centru mají konat programy se živými ukázkami ze života římských legionářů a obyvatelů regionu v prvních stoletích našeho letopočtu.

„Brána je od toho, aby se skrze ni procházelo. Učiníme proto všechno, aby skrze ni procházelo co nejvíce lidí, a když z ní budou vycházet, aby pochopili, že ochrana společného kulturního dědictví, péče o něj a snaha o neustálé poznání má smysl a že nás vždy obohacuje. Tuto lokalitu chráníme jako kulturní památku, cítíme proto povinnost vysvětlovat význam ochrany lidem touto formou,“ vyzdvihuje Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, který je duchovním otcem Návštěvnického centra Mušov.

Součástí programové nabídky budou od září letošního roku také výukové programy pro různé věkové kategorie žáků základních a středních škol. V okolí centra se navíc od roku 2015 ve spolupráci s obcí Pasohlávky budují naučné stezky, které zájemce zavedou na místa nejdůležitějších dosavadních objevů na lokalitě Hradisko u Mušova. Po nich se lze též vydat k místu objevu slavného knížecího hrobu z 2. století n. l. nebo rozsáhlého germánského sídliště na okraji Pasohlávek.

„Chtěl bych popřát všem, kdo budou procházet bránou do říše římské, aby až budou vycházet a odcházet, lépe rozuměli sami sobě a naší době, protože každá doba má své barbary a Římany a leckdy se nám to plete. Byl bych rád, kdyby se nám to při procházení branou podařilo společně narovnávat,“ popřál nově otevřenému centru místopředseda AV ČR Pavel Baran.

Více k tématu také v časopise A / Věda a výzkum.


Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR



Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce