Probíraná témata se týkala udržitelného zemědělství, ochrany biodiverzity v době změny klimatu a epigenetické terapie rakoviny, neurodegenerativních a civilizačních chorob. Úvodní slovo pronesli za českou stranu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a David Honys z Akademické rady, za britskou stranu pak Ian Wiggins z Royal Society. Událost se konala ve dnech 31. ledna a 1. února 2024 v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Na programu byly příspěvky Miroslava Trnky z Czechglobe, Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nebo Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR. Mezi hosty z Británie byli David Baulcombe a Rhys Green z Univerzity v Cambridge nebo Lars Østergaard z Univerzity v Oxfordu.
Účastníci měli příležitost prezentovat aktivity a výsledky svých výzkumných týmů či laboratoří, diskutovat a hledat průsečíky či nové přístupy, které by mohly vést k navázání dlouhodobé bilaterální spolupráce.
Přednášky probíhaly paralelně ve dvou konferenčních sálech a byly doplněny o plenární sekce, kde se diskutovala témata společná pro obě skupiny odborníků jako nové genové techniky (např. CRISPR) nebo epigenetické regulace.
Skupinu českých a britských expertů přivítal také britský velvyslanec Matt Field v rezidenčních prostorech britské ambasády.
Setkání se zúčastnili odborníci z 11 ústavů Akademie věd ČR a ze 13 britských institucí včetně Imperial College London, Univerzity v Cambridge a Univerzity v Oxfordu.
Text: Leona Matušková a Jana Whalen, Akademie věd ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.